9/29/2019

Blind Badger & Other Jazzy Fables


In this mix I was drawing mostly from recordings of musicians, who I call Brotherhood Family - members of South African Blue Notes and associated British jazzmen. Prominently featured are drummer Louis Moholo and pianist Keith Tippett, and also Elton Dean, Hugh Hopper, Harry Miller, Chris McGregor, Harry Beckett, Evan Parker and others. Click mix title to see full playlist on mixcloud.






These are my first three full ECM mixes.

9/11/2019

ERIK TRUFFAZ QUARTET & NYA present BENDING NEW CORNERS



Letos uplynulo 20 let od vydání kultovního a přelomového alba Bending New Corners na značce Blue Note. Nahrávka mísící  be-bop s drum’n’bass a rapem ovlivnila další generace hudebníků. Při příležitosti tohoto výročí odehrají Erik Truffaz Quartet a rapper Nya limitované množství koncertů  Praha bude jednou z jejich zastávek. Kapela tu odehraje hned dva koncerty - první bude 27. září v Paláci Akropolis (v vrámci Respect Festivalu), druhý 28. září v klubu Jazz Dock. Z původní sestavy alba se na pódích vedle trumpetisty Erika Truffaze objeví basista Marc Giuliani a bubeník Marc Erbetta, někdejšího pianistu Patricka Mullera zastoupí současný Truffazův klávesista Benoit Corboz.


Erik Truffaz patří už roky ke špičce evropského jazzu, natočil bezmála 20 alb a prosadil se po celém světě. “Jazz se šťávou i duší, a spoustou otevřeného prostoru,” napsal o něm Rolling Stone. “Inteligentní, nekompromisní hudba současnosti, kterou hrají virtuózní hráči s bohatou fantazií a odvahou,” píše časopis JazzTimes. Ve Švýcarsku narozený a ve Francii žijící trumpetista, přezdívaný Miles Davis acid jazzu se svým kvartetem spojuje jazzové experimenty, drum’n’bass a hip-hop.

Alongside Marcello Giuliani (bass), Marc Erbetta (percussion and drums) and Benoît Corboz (piano and fender rhodes), the French-Swiss trumpeter invites rapper Nya, discovered at the time on «The Dawn» (1998), the first EP of the quartet produced by Blue Note. The general public had then discovered the distinctive sound of Erik Truffaz, an acoustic whole mingling with electronic rhythms, on the tenuous border between jazz and instrumental pop, and had already compared him to Miles Davis. The reunion of these musicians promises to be as intense as it is exciting.


Z dalších koncertů agentury Rachot

18.9. Boban Markovič Orkestar
23.9. Aziza Brahim & Barmer Boys
26.9. Jambinai
2.10. The Pyramids
7.10. Ken Vandermark & Christoph Kurzman
9.10. Yat-Kha
12.10. The Necks

více viz www.rachot.cz

6/13/2019

Red Baron Band pracují na novém albu



Pražský hardrockový kvartet Red Baron Band má od loňského léta novou zpěvačku, kterou je Marika Postlerová. V současnosti skupina pracuje na novém albu s názvem Last Chance, které by mělo vyjít do konce letošního roku. Aktuálně kapela zve na koncerty, které proběhnou 14. června v klubu Velbloud v Českých Budějovicích a 15.6. na Koza Festu v Zrcadlové Koze u Turnova (tam je vstup zdarma).



http://www.redbaronband.com

5/21/2019

:: Take The Time for Dream Theater ::

   Všechny tváře Dream Theater



DREAM THEATER jsou už 30 let fenoménem progresivního metalu a společně s ještě o něco staršími Fates Warning jeho pravděpodobně největšími stálicemi. Svými čtrnácti studiovými alby a slušným počtem živých nahrávek z různých destinací si získali přízeň milionů fanoušků po celém světě. V jejich hudbě lze ovšem slyšet nejen heavy metal (který je z celkového pohledu převažující), ale i výhonky progresivního rocku 70. let, emotivního melodického poprocku a klasického hard rocku, které jdou ruku v ruce s nepřeslechnutelnou instrumentální virtuozitou a přinejmenším v prvním desetiletí i se skladatelskou invencí. Nelze se tedy divit širokému dosahu jejich tvorby, kterou nadšeně přijímají i četní aktivní muzikanti. V rámci turné k letošní novince Distance Over Time se v červenci Dream Theater znovu objeví i v našich a přilehlých krajích.


Takřka pohádkový příběh kapely začíná v polovině 80. let, kdy se na Berklee College of Music v Bostonu sešli tři Newyorčané - kytarista John Petrucci, basista John Myung a bubeník Mike Portnoy (všichni jsou ročník 1967). Náramně si padli do noty, rozehráli se coveverzemi oblíbených Rush nebo Iron Maiden a když se přidali klávesista Kevin Moore a první zpěvák Chris Collins, byla na světě kapela Majesty. Ta je natolik vytížila, že po prvním ročníku ukončili studium a když našli nového zpěváka Charlieho Dominiciho (o 16 let staršího než ostatní), podařilo se jim získat kontrakt s nově vzniklými Mechanic Records, divizi koncernu MCA. Roku 1988 natočili první album When Dream And Day Unite, které pětici z důvodu vznešení nároku na jméno Majesty jinou kapelou muselo na jaře 1989 vyjít už pod hlavičkou Dream Theater (na návrh Portnoyova otce, podle malého kinosálu v Kalifornii). Styl kapely je na osmiskladbové desce už v podstatě hotov, takže způsobila malý poprask v odborných kruzích - největšího ocenění došla v německém magazínu Rock Hard. Péče gramofirmy po stránce propagace a podpory koncertů byla ovšem mizerná, takže širší dopad deska zatím neměla. Navíc byli muzikanti jaksi nespokojeni s produkcí nahrávky a shledávali nedostatky v hlasovém i pódiovém projevu Charlieho Dominiciho. 


Only a Matter of Time (When Dream And Day Unite, 1989)

Dobrovolně se tedy vrhli do anabáze hledání nového nového zpěváka i vydavatele. Víc než rok psali nové skladby v instrumentální podobě, vyzkoušeli kolem 200 zpěváků, kteří reagovali na inzerát (byl mezi nimi i první frontman Fates Warning John Arch) a na konci roku 1990 jim přišla nahrávka jistého Jamese LaBrie z kanadského Toronta. Když pak 19. ledna 1991 James přiletěl za ostatními do New Yorku na zkoušku, byli DT s hledáním u konce, alespoň pokud jde o zpěváka. Rockový tenor s lehce sladkými, rozmáchlými lyrickými polohami (Karel Gott by mohl závidět) i drsnější verzí projevu byl pro ně tím, koho hledali. 
Novinář Derek Oliver z britského Kerrangu, který právě začal pracovat pro newyorské Atco Records, byl pak spojkou k novému vydavateli. Už v květnu 1991 vzniklo třískladbové demo, které kapele zajistilo kontrakt právě se značkou Atco (kolem se pohyboval i někdejší člen progresivních Gentle Giant Derek Shulmann) a o několik měsíců později začalo natáčení alba Images & Words s producentem Davidem Praterem. Ne že by šlo všechno jako na drátkách, ale v červenci 1992 byla hodinová deska venku a ohlas byl nečekaný. Úvodní, poměrně tvrdá skladba Pull Me Under pronikla do žebříčku Top 10 Hot Mainstream Rock Tracks v Billboardu, dobře si vedl i singl s baladou Another Day. Vznikly videoklipy a rozjelo se koncertování, poprvé i mimo Ameriku (při něm John Myung začal používat šestistrunnou baskytaru, John Petrucci hrál od počátku na sedmistrunnou kytaru).  Vedle kratších skladeb (což je u DT cca 6 minut) jsou tu rozsáhlejší, dramaticky i poeticky vystavěné kompozice jako Metropolis Pt. 1 nebo Learning To Live (jejich první vydaná skladba, která přesáhla stopáž 10 minut), odpichová, ačkoli stále dosti komplikovaná a chytlavá Take The Time či náladotvorná Surrounded s dominujícími klávesami. Na desce není slabá věc a všechny se dodnes vracejí do koncertního playlistu. Images & Words bylo zkrátka pro DT silným druhým startem se vším všudy, který během následujícho roku zpěčetili první živou nahrávkou Live at the Marquee z oblíbeného londýnského klubu. 


Metropolis Pt. 1 – The Miracle and the Sleeper (Images and Words, 1992)

Pro další album Awake, vydané 1994 na značce EastWest (v rámci vnitrofiremní reorganizace labelů koncernu Warner Music) zvolili Dream Theater jiného producenta (respektive dvojici producentů) a na popud gramofirmy v některých skladbách trochu přitvrdili. Ostrý dvojtrack The Mirror / Lie v mnohém určil pozdější směřování tvorby DT. Stále tu však jsou i atmosféričtější, výrazně melodické kompozice jako Innocence Faded a Lifting Shadows Off A Dream (náladou prozrazující inspiraci britskými U2) s výrazným podílem kláves, a lehké edgeovské kytary, rozvíjející se epická poloha je zastoupena trilogií Erotomania / Voices / The Silent Man a jedenáctiminutovou Scarred. Singl Caught In A Web s těžkým spodkem, výrazným klávesovým motivem a jedním z nejzdařilejších melodických refrénů je taktéž dodnes často k slyšení naživo. Awake je i po letech mistrovským kusem a potvrdilo status kapely jako stoupající hvězdy králů progresivního metalu. Nedosáhlo ale komerčního úspěchu očekávaného vydavatelem po triumfu předchozí desky a navíc na konci natáčení oznámil svůj odchod klávesista Kevin Moore, který si svůj život a tvorbu představoval asi jinak. Na světovém turné už s kapelou hrál Derek Sherinian, zaměstnaný předtím u Alice Coopera. 


Caught In A Web (5 Years In A LIVEtime outtake, 1995)

Nelibost gramofirmy společně s její další transformací způsobily, že si Dream Thater na další desku museli počkat tři roky. Vydali sice mezitím novou studiovou verzi starší, víc než 20-minutové kompozice A Change Of Seasons společně s výběrem z koncertu coververzí, ale zmíněná situace a další události včetně několika úmrtí v rodinách hudebníků jsou důvodem, proč tuto fázi hudebníci (přinejmenším Mike Portnoy) označili za nejkritičtější období kapely. Na druhou stranu napsali tolik nových skladeb, že by naplnily 2CD a poprvé pracovali se zvukařem a producentem Kevinem Shirleyem. Ten svými návrhy a způsobem práce ve studiu výrazně ovlivnil podobu alba Falling Into Infinity (Elektra 1997). Sám vnímal DT jako zajímavý cross mezi Yes a Deep Purple a vtiskl jejich hudbě sound, jaký už poté nezopakovali (ačkoli zvukařsky se Shirley podílel i na dalších, především živých nahrávkách). Pod stále ještě trvajícím tlakem firmy, která si přála zopakovat úspěch Pull Me Under, kapela jednak napsala vynikající jemnější skladby Hollow YearsTake Away My Pain (spontánní reakci Johna Petrucciho na úmrtí jeho otce) a nádhernou baladu Anna Lee. Trvdší linie pokračuje kusy Burning My SoulJust Let Me Breathe nebo gradující Peruvian Skies. Rozsáhlejší kusy reprezentují koncertní stálice Lines In The Sand a Trial Of Tears, dle mého jedna z úplně nejsilnějších skladeb kapely. Zvuk je nádherně prostorový a konkrétní, Myung na albu poprvé krom baskytary využil i stick, Sherinian vedle syntezátorů hraje i na hammondky a v menší míře na mellotron nebo Fender piano. Petrucci září ve všemožných kytarových barvách i náladách, rytmika šlape i progresivně přeskakuje a James LaBrie ze sebe vydává to nejlepší od jemných emocí přes klenuté melodie až po vypjaté a drsné polohy. V jedné skladbě hostuje také vokalista King's X Doug Pinnick. Gramofirma se kýženého kasovního úspěchu nedočkala, ale vzala na vědomí, že s kapelou je dobré nadále počítat a přistoupila na její požadavek, že si napříště budou nahrávky produkovat sami. Mezi lety 1999 a 2009 lze tedy na obalech desek najít oznámení Produced by Mike Portnoy & John Petrucci“ (nebo naopak).


Hell's Kitchen + Lines in the Sand (Falling Into Infinity, 1997)

Éru s Derekem Sherinianem u kláves završuje koncertní dvojalbum (a video, stejně jako u všech oficiálních živých nahrávek) Once In A Livetime. Skladatelsky i hráčsky byl Derek pro Dream Theater rozhodně přínosem, ale ostatním nějak nesedla jeho pódiová prezentace, proto se přátelsky rozešli a na jeho místo nastoupil Jordan Rudess, který byl ve hře už při minulé výměně a natáčel mezitím s Portnoyem a Petruccim v instrumerntálním all-star projektu Liquid Tension Experiment (společně s basistou Tony Levinem). Během roku 1999 se DT rozhodli natočit koncepční album po vzoru Pink Floyd, The Who nebo Queensryche. Metropolis Pt. 2: Scenes From A Memory je dějově uceleným příběhem a skladatelsky (kolektivně, jak je u kapely zvykem) vzniklo rozpracováním témat hrubého dema Metropolis Pt. 2, které natočili DT ještě před Falling Into Infinity jako reakci na volání fanoušků po pokračování skladby Metropolis Pt. 1 z Images & Words.



Metropolis 2 nepřekvapil, ani nezklamal. Dodnes patří k nejoblíbenějším albům mezi fanoušky. Zároveň tu však nastupuje linie, charakterizující s mírnými výkyvy většinu dalších alb, u nichž se někdy nemůžu zbavit dojmu, že poslouchám spíš Metallicu než Dream Theater (hlavně u nejtvrdších Train Of Thought a Systematic Chaos). Těžké kytarové riffy převažují, klávesy se umenšují do role klavírních meziher nebo introdukcí, syntetického sólování, symfonizujících závojů a bizarních zvuků či hudebních fórků, doplňujících kytaru. Rudess je každopádně virtuóz, ale trochu mu schází ivence předchozích hráčů co se týče rozvinutí a doplnění celku. Najdou se v diskografii i na jednotlivých albech vyjímky, ale celkově jsou pro mě DT po roce 2000 zbytečně tvrdí a méně skladatelsky zajímaví, což platí i pro vokální melodie. Délka (většinou závěrečných) kompozic přitom na mnoha deskách dosahuje až dvaceti a více minut. Od toho se odvíjejí i nezřídka tříhodinové koncertní sety, které zachraňují především skladby z prvních čtyř alb. Muzikantská i zvuková stránka tvorby při živých vystupeních trochu kolísá. Dobře je to znát na koncertních nahrávkách z Tokijského Budokanu, New Yorku, Bostonské Opery, Luna Parku v Buenos Aires nebo z pařížského klubu Bataclan. A taky na řadě syrovějších živáků ze série official bootlegs, mimochodem z velké části se Sherinianem u kláves. Zároveň kapela velmi dobře pracuje s improvizací, přinejmenším v kompozici playlistů, za které byl většinou odpovědný Mike Portnoy.


(Mixcloud Playlist)

Pojďme se teď podívat na inspirační zdroje, ze kterých tvorba Dream Theater vychází. Sami se jimi netají a rádi jejich skladby hrají. Naživo natočili a v rámci série official bootlegs vydali kompletní alba Master Of Puppets (Metallica), The Number Of The Beast (Iron Maiden), Made in Japan (Deep Purple) a Dark Side Of The Moon (Pink Floyd), jednotlivě pak hráli či hrají kusy či medley od Led Zeppelin, Black Sabbath, Yes, Rush, Journey, Kansas, Eltona Johna, Ozzyho Osbourna, The Who či U2. Z celkového pohledu jsou v jejich sytlu podle mě zásadní Yes, kteří přišli s komplikovanými rytmy a velmi kreativním využitím kláves v interakci s kytarou, rytmikou a dramatickou melodikou. Svůj podíl tu mají rozhodně i Pink Floyd svou amtmosférickou rozmáchlostí, a pak všichni ti metalisti počínaje Rush přes Iron Maiden až po Metallicu.  "Vzpomínám, když jsme Master Of Puppets (1986) koupili v den kdy vyšlo. Spustil jsem jehlu gramofonu na desku a všichni jsme byli přibitý k zemi tím, co jsme slyšeli. O nějakých 50 minut později jsme odlepili pohledy ze zdi a zjistili, že jsme právě vyslechli kvintesenciální metalový opus," napsal Mike Portnoy. V emocionálním, často melodickém a lehce zajíkavém zpěvu Jamese LaBrie se pak ozývá duch U2, Eltona Johna a dalších postav inteligentního popu.



Ucovered 2003-2005 (Official bootleg, 2009)

Jelikož ale Jamesův vokál není úplně pro každého a kapela si to uvědomuje, vydává občas také instrumentální verze svých alb. Poprvé k tomu došlo na Black Clouds & Silver Linings z roku 2009, které v de-luxe edici vyšlo dokonce jako 3CD s disky coververzí (m.j. Queen, King Crimson či Rainbow) a instrumentálních mixů. Zároveň je to je poslední deska s Mikem Portnoyem, který v v roce 2010 ohlásil odchod. Bubeník, uvedený v roce 2004 do síně slávy magazínu Modern Drummer, absolvoval v uplynulém desetiletí úspěšnou léčbu alkoholové závislosti a k odchodu neměl vyloženě umělecké důvody. Spíš ho unavoval hektický styl práce kapely, v níž byl od začátku jedním z tahounů a také hlavních textařů. Pravda je, že byl také vytížen v řadě bočních projektů typu superskupiny Transatlantic a lidsky se v nich prý cítil lépe. Po nějakém čase se chtěl k Dream Theater vrátit, ale kapela už mezitím vyzkoušela řadu bubeníků, z nichž  vítezně vyšel Mike Mangini, někdejší člen Extreme či Annihilator (hrál předtím i na několika sólových deskách Jamese LaBrie). První album s ním vyšlo v roce 2011 pod názvem A Dramatic Turn Of Events, na hudební stránku však výměna bubeníka neměla žádný zásadní vliv. 


(Mixcloud Playlist)

Zajímavým počinem v diskografii Dream Theater je zatím předposlední opus The Astonishing (Roadrunner 2016), 130-minutová rocková opera s Petrucciho libretem ze vzdálené dystopické budoucnosti, kde je provozování hudby vyhrazeno strojům zvaným NOMACS. Ve čtyřiatřiceti kratších až krátkých skladbách, takřka prostých instrumentálních exhibic známých z dřívější tvorby, tu kapela zní skoro muzikálově, decentně podpořena třemi pěveckými sbory a pražským FILMhamonic Orchestra. A mimochodem ta deska funguje výborně jako nerušící tématická kulisa k dopisování tohohle článku
J Větší prostor tu mají klávesy, snad proto, že autory hudby jsou tentokrát pouze Petrucci a Rudess. Tohle dílo ale řada fanoušků i kritiků tak úplně nepobrala, zvláště když kapela celý program předváděla i naživo s minimem přidaných starších skladeb. Ohledně letošní novinky, čtrnáctého studiového alba Distance Over Time (vyšlo v únoru na značce InsideOut Music) DT už předem deklamovali návrat ke kořenům. Podařilo se jim to ale jen zčásti a kritické ohlasy jsou jaksi rozporuplné. Album je opět více kytarové, skladby kratší (žádná nepřesáhne 10 minut, navíc je deska svými 60 minutami nejkratší od Images & Words). Některé kusy, zvláště úvodní Untethered Angel, znějí nadějně, ale jako celek deska trochu upadá do žánrových klišé, takže může stěží konkurovat prvním čtyřem či pěti albům. Skalní fanoušci jsou ovšem takřka nekritičtí, a že je jich pořád hodně - facebookový profil DT olajkovalo už víc jak 3,6 miliónu z nich a v diskusní skupině si novinku zhusta pochvalují, takže si pětice může dovolit další celosvětové turné (zatím tedy jeho americkou a evropskou část).


Dream Theater Opera (Playlist)

V jeho rámci vystoupí Dream Theater 14. července jako headliner závěrečného večera festivalu Masters Of Rock ve Vizovicích (tam ale budou mít na vystoupení jen hodinu a půl), o dva dny později pak zahrají v bratislavské NTC Aréně společně s britskou progmetalovou nadějí Tesseract a Slováky Persona Grata. V okolních zemích jako Německo, Maďarsko či Polsko je můžete zastihnout ještě předtím i potom, viz rozpis turné na https://dreamtheater.club/tour-dates. Na témže webu můžete najít podrobnosti o diskografii včetně oficiálních bootlegů (z nichž mnohé stojí za pozornost) a další zajímavosti. Na současné turné také připadá 20. let od vydání alba Metropolis Pt.2: Scenes From A Memory, které bude v koncertním setlistu akcentováno, jak je u DT v případech podobných výročí zvykem. Plnohodnotný koncert si pak můžeme vychutnat 15. února 2020 v pražské Tisport Aréně. Kytarista John Petrucci k turné řekl: „Díky ohromně pozitivním reakcím na Distance Over Time se opravdu těšíme, až některé ze skladeb zahrajeme pro Evropské obecenstvo v rámci "An Evening with Dream Theater" koncerty v plné produkci. Pro ty, kteří byli před dvaceti lety u Scenes From A Memory live in Europe to nebude pouze výlet do minulosti, ale také možnost vidět tento program v úplně novém světle a především tak, jak byl původně zamýšlen. Naše nová show má teď animovaný videoobsah, zobrazující postavy i příběh napříč celým koncertem! Pro fanoušky, kteří tehdy ještě neznali Dream Theater, byli moc malí nebo třeba před 20 lety ani nebyli na světě, to bude skvělá příležitost zažít "Scenes" poprvé naživo a v plném rozsahu. Už se nemůžeme se dočkat, až pro vás všechny vystoupíme!" Vzhůru tedy do Snového Divadla!



Untethered Angel (Distance Over Time, 2019)

K zobrazení playlistů z Mixcloudu klikněte na titul mixu :)


www.dreamtheater.net

Psáno pro Frontman.cz

4/29/2019

Atomic and Jinovatka on Bandcamp

Two rock bands and one freejazz project, with whom I was involved, are now on Bandcamp. First is Czech heavy / thrash metal band ATOMiC:





Second is fun-metal (or trash metal, as they sometimes jokingly call it) JiNOVTKA:







And finally third one is live recording of ad-hoc line-up of jazz and rock musicians, for the first time together on this occasion. Name your price download:



Enjoy and share ;)

4/25/2019

JCM featuring Ralph Salmins in Prague, May 2, 2o19



British JCM trio, which is current continuation of great Colosseum, will play concert at Prague Lucerna Music Bar. In its original invarnation (Jon Hiseman - drums, Clem Clempson - guitar and vocals, Mark Clarke - bass and vocals) they released studio album Heroes last year. It comprises a.o. covers of Jack Bruce, Hiseman's post- Colosseum band Tempest, Colosseum II and new compositions. After Jon Hiseman sadly passing on 12 June 2018, they continued touring with Ralph Salmins (ex- Gergie Fame, Van Morrison, Paul McCartney, James Brown) on drums in memory of great drummer and bandleader. Prague concert is organised by Liver Music agency.

4/24/2019

Louis Moholo & Evan Parker together (on some occassions)



Saxophonist EVAN PARKER (b. 1944, Bristol, UK) and drummer LOUiS MOHOLO-MOHOLO (b.1940, Cape Town, SA) are stars of European free-impro-jazz on their own. 
Here my radio programme with tracks selected from the albums Spirits Rejoice! by LOUiS MOHOLO OCTET (1978), Bo kay la vi-a by FRANCiNE LUCE (1999) and Bush Fire by MOHOLO / PARKER / PHETTO / PHETTO / GUY quintet (1997) in 2oo6.

4/17/2019

New on my mixcloud ~}


Sadly, I did not feature this wonderful DREAM THEATER album in my mix, so here is full disc 2:





Koncert Marian Varga in Memoriam, Bratislava 2018



Bernadetta Šuňavská - hammond and concert organ, Collegium Musicum a Symfonický orchester Slovenského rozhlasu, Pavol Hammel


3/12/2019

Groundbreaking album by Louis Moholo-Moholo's Five Blokes



JASON YARDE + SHABAKKA HUTCHiNGS, saxophones
ALEXANDER HAWKiNS, piano
JOHN EDWARDS, bass
LOUiS MOHOLO-MOHOLO, drums

Recorded April 14th 2o17 Live at Cafe Oto, London by Shaun Crook

(p)+(c) 2o18 Ogun Recording Limited (OGCD 047)

http://ogunrecording.co.uk

Check also "Four Blokes":

New on my mixcloud ~~°°











Orlando Julius & The Heliocentrics in Prague again!

Powered by Rachot.cz

Date: May 20, 2o19
Place: Palác Akropolis

Price: Till 19.o4. -- 3oo standing / 35o seated -- 35o / 4oo then

To paraphrase the 1977 Lamont Dozier hit that he co-wrote, Orlando Julius is "Going Back to His Roots". For his first album since the mid-1980s, the Nigerian sax man and bandleader is revisiting compositions from his early years that have never been recorded. Julius is probably best known for 1966's groundbreaking album Super Afro Soul, which fused highlife with American soul sounds and which, in turn, influenced generations of African and American soul, Afro funk and Afrobeat artists. London psychedelic funk innovators the Heliocentrics are no stranger to collaborations with legendary figures ⎯ they've recorded collaborative albums with Mulatu Astatke and Dr. Lloyd Miller. The exuberant opening cut, “Buje Buje,” simmers for eight minutes, and while drummer Malcom Catto lays down some hypnotic percussion and there are some subtle dynamic changes and psych touches, it’s immediately clear that the Heliocentrics are reining in some of their more abrasive penchants in favour of a more focused sense of groove, which allows Julius to do his thing. “Be Counted” is a monster Afrobeat jam that ranks with the output of Julius’s former band member Fela Kuti, and features the most frenetic sax work of his career alongside a rock-solid rhythm base that doesn’t lose its direction throughout the track’s 11-and-a-half minutes. “Aseni” is percolating Afro-funk with particularly vigorous horn charts, and a cover of James Brown’s “In The Middle” is a joyous example of diasporic cross-pollination. Jaiyede Afro album is not only a welcome return for Orlando Julius but also an excellent primer for newcomers. (Strut)



Be sure to check also other concerts organised by Rachot.cz !



Festival Alter 2o19 Prague



3 day festival Alter 2019

Od Nové vlny se starým obsahem k Experimentu dnes / From New Wave with Old Content to Experiment Today/, this time at new place in Prague Old Town, Klubovna Zázemí, Bartolomějská 13

Programme:

Friday 5.4.2019

19:30 Petr Wajsar - audiovizuální loopingový pořad skladatele Petra Wajsara v netradičně ambientně experimentální podobě
http://www.wajsar.cz/

20:45 Máma Bubo - Planeta Haj
Kultovní hudební projekt skupiny Máma Bubo, který vyšel v roce 2017 nově na vinylu Endless Illusion.
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/1183-mama-bubo/



22:00 Janíček & Matvija
http://www.m-janicek.eu
https://matvija.cz


Saturday 6.4.2019

19:30 Boxerský zápas Pavla Straky
Improvisation with silent movie. Anna Neuwirthová (housle, zpěv), Aida Mujačič (bosenský saz, zpěv), Jozef Láska (kontrabas), Petr Varju (saxofony), Karlo Stefanov (bulharský klarinet), Martin Lauer (indonéské hudební nástroje), Kateřina Vožická (niněra) a Santiago Lopez (kytara).
https://www.facebook.com/events/307446273245984/

20:45 Yamabushi
Yamabushi - Alternativní rock s elektronikou a industriálními prvky. Základ kapely tvoří písně, zpěv a vlastnoručně vyrobená baskytara Vlastislava Matouška v kombinaci s undergroundovou kytarou, trashmetalovými bicími, unikátním archaickým zvukem elektrifikované niněry a elektronikou.
https://www.facebook.com/jamabusi/

22:00 Paní Vltavská - hraje Anna Polívková
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Polívková

22:30 Relaxace
Skupina Relaxace vznikla v roce 1979 ve složení Karel Babuljak, Vlastislav Matoušek a Jiří Mazánek, které přetrvalo již 40 let. Mezitím se v ní vystřídali ještě houslisté Miloš Valenta a Aleš Březina. Od počátku se zaměřili na vlastní tvorbu s akustickou hudbou k relaxaci, meditaci, ale také s odbočkami ke zpracování folklóru, hlavně na slovenské lidové nástroje. V tomto duchu u nás nepůsobila a dosud nepůsobí obdobná kapela. Za sebou zatím zanechali 15 alb. Všichni hráči jsou multiinstrumentalisté, ale zároveň specialisté na určitý nástroj: Karel Babuljak na citery a indické harmonium, Vlastislav Matoušek na šakuhači a různé typy perkusí a Jiří Mazánek na sitár, kytaru a zpěv. Jejich hra se vyznačuje obrovskou mírou vzájemného vcítění a respektování se, mnoha prvky improvizace a někdy i vtipu. Každý koncert je jedinečný a posluchači v sobě sami nacházejí ty nejpozitivnější vnitřní stavy vědomí.
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/ceskoslovensko/kapely/12-relaxace/




Sunday 7.4.2019

19:30 Martin Režný


20:00 Vlastislav Matoušek & dcera - Hlasy šesti stěn
Vlastislav Matoušek - etnomusikolog, multiinstrumentalista, originální hudební skladatel, hráč na japonskou zenovou flétnu shakuhachi, autor mnohdy značně excentrických skladeb, často s účastí exotických nástrojů a elektroniky. S oblibou uplatňuje netradiční vyjadřovací prostředky a postupy. Jako host vystoupí Veronika Matoušková - klasicky vyškolená pěvkyně.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastislav_Matoušek

20:45 Richter & syn
Pavel Richter - český kytarista, představitel experimentálního rocku, od roku 1975 hrál ve skupině Elektrobus a pak ve Stehlíku. Po jeho rozpadu založil kapelu Švehlík, později přejmenovanou na Marno Union, od roku 1986 je frontmanem Pavel Richter Bandu, provozuje také nahrávací a vydavatelskou firmu Richtig Music. Byl v českých poměrech průkopníkem samplování přednatočených pásků, vyrobil také vlastní bicí nástroj z kuchyňského nádobí (pojmenovaný po jeho spoluhráči Luboši Fidlerovi fidlerofon), jehož zvuk odborníci přirovnávali ke gamelanu.
https://richtigmusic.bandcamp.com




22:00 Oldřich Janota
Oldřich Janota - legendární písničkář, nezaměnitelný zpěvák a kytarista, experimentální hudebník, jedna z nejkultovnějších osobností a nedoceněný génius české hudební alternativní scény, neúnavný hledač neprošlapaných cest, básník a příležitostně i břitký fejetonista začal vystupovat v sedmdesátých letech s folkovými baladami.
http://www.oldrichjanota.com/

+ post-concert impovisation ad libitum

Main FB EVENT

2/19/2019

Debut album by Prague fusion trio Ploy



Prague trio PLOY released their debut album. Tom Braun – guitar, cello & loops, Mikuláš Čimbura – keyboards and Bohdan Karásek – drums, percussion are melting together various jazz and rock influences into their specific kind of fusion.