|
|
|
|
|
10/26/2021
KUZU (USA) in Prague
10/16/2021
New concerts by Rachot
| ||||||||||||||
|
7/27/2021
Jan Garbarek, Nils Petter Movaer and others in Prague
Agentura P&J Music už dlouhá léta přiváží do Čech veličiny i méně známé tváře jazzu a World Music. V nejbližší době se můžeme těšit na následující koncerty série Jazz Meets World:
JAN GARBAREK GROUP, 24.08.2021, 20:00, Fórum Karlín
Jan Garbarek – saxofon / Rainer Brüninghaus – klávesy / Yuri Daniel - el. basová kytara / Trilok Gurtu – perkuse.
Norský saxofonista Jan Garbarek bývá právem označován za jednu ze stylotvorných figur evropského jazzu. Jeho nezaměnitelný, konejšivě melancholický tón se stal málem ochrannou známkou kultovního labelu ECM. Právě Garbarkovy nahrávky před půl stoletím přitáhly mezinárodní pozornost k invenční, dnes tak vlivné skandinávské scéně.
Do Prahy se Jan Garbarek vrací vlastně už také více než půl století, byť s totalitou vynucenou pauzou. Poprvé se tu představil jako mladík v roce 1966, když na jejím prvním mezinárodním turné doprovázel zpěvačku Karin Krog. Účinkoval tehdy i na Karinině albu Jazz Moments. Mnohem později, v letech 1997 a 2010, vystoupil v Praze i ve slavném projektu s Hilliard Ensemble, prolínajícím citlivé saxofonové improvizace se středověkou vokální hudbou. V roce 2013 zahrál na Hradě v triu s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem a bubeníkem Trilokem Gurtu. Netřeba dodávat, že každá z návštěv vyzněla odlišně a krásně zároveň.
Jan Garbarek se narodil 4. března 1947 v norském Nysenu jako syn někdejšího polského válečného zajatce a dcery norského farmáře. Po učednických 60. letech, kdy mu učarovala divokost free jazzové avantgardy a debutoval jako kapelník albem Til Vigdis (1967), postupně začal budovat skutečně vlastní styl. Lyrický, prostý disonancí, vystavěný na hypnoticky i meditativně působících dlouhých tónech, nevšedních, ale lahodných melodiích a v neposlední řadě na práci s odmlkami a tichem. Po inspiracích pro svoje pojetí jazzu začal Garbarek pátrat nejen v evropské klasické hudbě či lidové muzice Skandinávie, ale také v muzikantských postupech pro nás exotických kultur.
V pořadí třetí saxofonistovo album Afric Pepperbird (1970) vydal tehdy začínající, dnes ikonický label ECM, do jehož „stáje“ patří Garbarek neodmyslitelně dodnes. V Garbarkově bohaté diskografii najdeme i společné nahrávky s mezinárodními ikonami jako Keith Jarrett, Ralph Towner, John McLaughlin či Bill Frisell, nemluvě o významných skandinávských hráčích jako Terje Rypdal nebo Bobo Stenson. Officium (1993), první společná nahrávka s britským vokálním kvartetem Hilliard Ensemble, dodnes patří k umělecky i komerčně nejúspěšnějším položkám katalogu gramofirmy ECM.
Ve Fóru Karlín zahraje mistr lyrické hry se sestavou, prověřenou dlouhými léty intuitivní souhry. Německého klavíristu, hráče na elektrické klávesové nástroje, skladatele a také universitního pedagoga Rainera Brüninghause jsme mohli slyšet už na Garbarkově albu Legend Of The Seven Dreams (1988). Krom toho má Rainer Brüninghaus za sebou spolupráci s Carlou Bley, Garym Burtonem nebo Bobbym McFerrinem.
Hvězdný indický perkusista a bubeník Trilok Gurtu (též John McLaughlin či Barre Phillips) přijal v poslední dekádě roli Garbarkova dvorního koncertního bubeníka. Už dlouho předtím ale hostoval např. na Garbarkově nahrávce Visible World (1996), čímž vlastně saxofonistovi oplatil příspěvek na vlastní desku Living Magic (1990).
Také baskytarista Yuri Daniel, proslulý medově sytými tóny svého nástroje, patří déle než dekádu k neodmyslitelným Garbarkovým sidemanům. Podílel se i na koncertním albu Dresden, zaznamenaném v roce 2007. (JMW promo)
JAN GARBAREK GROUP, 24.08.2021, 20:00, Fórum Karlín
Jan Garbarek – saxofon / Rainer Brüninghaus – klávesy / Yuri Daniel - el. basová kytara / Trilok Gurtu – perkuse.
Norský saxofonista Jan Garbarek bývá právem označován za jednu ze stylotvorných figur evropského jazzu. Jeho nezaměnitelný, konejšivě melancholický tón se stal málem ochrannou známkou kultovního labelu ECM. Právě Garbarkovy nahrávky před půl stoletím přitáhly mezinárodní pozornost k invenční, dnes tak vlivné skandinávské scéně.
Do Prahy se Jan Garbarek vrací vlastně už také více než půl století, byť s totalitou vynucenou pauzou. Poprvé se tu představil jako mladík v roce 1966, když na jejím prvním mezinárodním turné doprovázel zpěvačku Karin Krog. Účinkoval tehdy i na Karinině albu Jazz Moments. Mnohem později, v letech 1997 a 2010, vystoupil v Praze i ve slavném projektu s Hilliard Ensemble, prolínajícím citlivé saxofonové improvizace se středověkou vokální hudbou. V roce 2013 zahrál na Hradě v triu s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem a bubeníkem Trilokem Gurtu. Netřeba dodávat, že každá z návštěv vyzněla odlišně a krásně zároveň.
Jan Garbarek se narodil 4. března 1947 v norském Nysenu jako syn někdejšího polského válečného zajatce a dcery norského farmáře. Po učednických 60. letech, kdy mu učarovala divokost free jazzové avantgardy a debutoval jako kapelník albem Til Vigdis (1967), postupně začal budovat skutečně vlastní styl. Lyrický, prostý disonancí, vystavěný na hypnoticky i meditativně působících dlouhých tónech, nevšedních, ale lahodných melodiích a v neposlední řadě na práci s odmlkami a tichem. Po inspiracích pro svoje pojetí jazzu začal Garbarek pátrat nejen v evropské klasické hudbě či lidové muzice Skandinávie, ale také v muzikantských postupech pro nás exotických kultur.
V pořadí třetí saxofonistovo album Afric Pepperbird (1970) vydal tehdy začínající, dnes ikonický label ECM, do jehož „stáje“ patří Garbarek neodmyslitelně dodnes. V Garbarkově bohaté diskografii najdeme i společné nahrávky s mezinárodními ikonami jako Keith Jarrett, Ralph Towner, John McLaughlin či Bill Frisell, nemluvě o významných skandinávských hráčích jako Terje Rypdal nebo Bobo Stenson. Officium (1993), první společná nahrávka s britským vokálním kvartetem Hilliard Ensemble, dodnes patří k umělecky i komerčně nejúspěšnějším položkám katalogu gramofirmy ECM.
Ve Fóru Karlín zahraje mistr lyrické hry se sestavou, prověřenou dlouhými léty intuitivní souhry. Německého klavíristu, hráče na elektrické klávesové nástroje, skladatele a také universitního pedagoga Rainera Brüninghause jsme mohli slyšet už na Garbarkově albu Legend Of The Seven Dreams (1988). Krom toho má Rainer Brüninghaus za sebou spolupráci s Carlou Bley, Garym Burtonem nebo Bobbym McFerrinem.
Hvězdný indický perkusista a bubeník Trilok Gurtu (též John McLaughlin či Barre Phillips) přijal v poslední dekádě roli Garbarkova dvorního koncertního bubeníka. Už dlouho předtím ale hostoval např. na Garbarkově nahrávce Visible World (1996), čímž vlastně saxofonistovi oplatil příspěvek na vlastní desku Living Magic (1990).
Také baskytarista Yuri Daniel, proslulý medově sytými tóny svého nástroje, patří déle než dekádu k neodmyslitelným Garbarkovým sidemanům. Podílel se i na koncertním albu Dresden, zaznamenaném v roce 2007. (JMW promo)
03.08.2021 19:30 | Divadlo ABC
Richard Bona & Alfredo Rodríguez Trio (Kamerun / Kuba / Spojené státy)
Richard Bona - baskytara, zpěv / Alfredo Rodríguez - piano, zpěv / Ludwig Afonso - bicí, perkuse
17.08.2021 19:30 | Novoměstská radnice, Velký sál
Nils Petter Molvær (Norsko)
Nils Petter Molvær - trubka, elektronika
23.09.2021 19:30 | Divadlo U hasičů
Shai Maestro Quartet (Izrael / Peru / Spojené státy)
Shai Maestro – piano / Jorge Roeder – kontrabas / Ofri Nehemya – bicí nástroje / Philip Dizack - trubka
Další koncerty na Jazz Meets World website
7/16/2021
BLUE EFFECT commented discography
THE BLUE EFFECT :: Slunečný hrob / I've Got My Mojo Working (first single, 1969)
Slunečný hrob by Vladimír Mišík (music) and Jiří Smetana (lyrics) became group's biggest hit after it was used in 1999 retro movie Pelíšky. B-side is classic McKinley Morganfield blues tune's inspired rendition. Radim Hladík's guitar artistry is aleady evident here.
THE BLUE EFFECT :: First EP, 1969
Four bluesy and hippy songs in English and Czech. Line-up is Vladimír Mišík - vocals, harmonica Radim Hladík - guitar, Jiří Kozel - bass, Vlado Čech - drums, Miloš Svoboda - guitar and vocals.
THE BLUE EFFECT :: Meditace, 1970
Epic first side in Czech with both prog and humourous bits. Second side in English is very solid pronounciation to first EP. Mišík, Hladík, Kozel and Čech with additional choir, brass and strings on some tracks.
BLUE EFFECT + JAZZ Q PRAGUE :: Coniunctio, 1970
Experimental collision between rock trio (Hladík, Kozel, Čech) and freejazz group with flute player and saxophonist Jiří Stivín dominating. All instrumental. Some parts sounds like Soft Machine circa Fourth, with added instrumentalists.
MODRÝ EFEKT + JAZZOVÝ ORCHESTR ČS. ROZHALSU :: Nová syntéza, 1971
Another crossing of rock quartet (Radim Hladík, Jiří Kozel, Vlado Čech, Lešek Semelka - piano and organ) with rich possibilities of Czechoslovak Radio Jazz Orchestra. All instrumental, although some tracks were played with lyrics in concert.
M.EFEKT + JAZZOVÝ ORCHESTR ČS. ROZHALSU :: Nová syntéza 2, 1974
Starbright! Great conjunction of rock quartet with lovely personalities of Radim Hladík (g), Lešek Semelka (voc, keys), Josef Kůstka (bg, voc) and Vlado Čech (ds) plus Czechoslovak Radio Jazz Orchestra under direction of Kamil Hála. Great lyrics, penned by Czech poets Pavel Vrba and Boris Janíček, were straightened with mighty Josef Kuhn male chorus in moments.
THE BLUE EFFECT :: A Benefit of Radim Hladík, 1975
Instrumental album created for export issues, later reissued for Czechoslovakia under teethless title Modrý Efekt & Radim Hladík. Same line-up as on previous album. Excelent versions of songs performed in concert with vocals, great interplay with guests Jiří Stivín (alto sax, flute) and Martin Kratochvíl (electric piano). Phenomenal short track Čajovna (aka Tearoom), which became group's trademark tune.
M EFEKT :: Svitanie, 1977
After Lešek Semelka and Josef Kůstka demission, Moravian Oldřich Veselý (voc, keys) of Synkopy 61 and Slovak Fedor Frešo (bg) of Collegium Musicum and Fermata came into picture. From Slovak label Opus, there was rule to sing in Slovak or English. They adapted Czech/Moravian/Slovak folk song Ej padá, padá rosenka, which became one of the highlights of group's repertoire. There are also two jazz-rockish instrumantals and epic second side title song created on purpose, with Jaroslav Hutka's lyrics in Slovak. Very good album.
M.EFEKT :: Svět hledačů, 1979
This is probably band's peak. After Frešo left to play again with Collegium Musicum and Fermáta, Lešek Semelka returned and played bass parts on moog. With Oldřich Veselý still in band, there are two sympathetical singers to sing in both duets and solos. Five long art rock compositions by Hladík, Veselý and Semelka with lyrics by Pavel Vrba and Jaroslav Hutka. Group interlay at its very high.
M.EFEKT :: 33, 1981
Final album of first group's era was recorded in trio: Radim Hladík - guitars, Lešek Semelka - vocals and synths, Vlado Čech - drums. Four compositions with lyrics by Pavel Vrba are not as strong as these on their precedessor, but still include top notch playing.
To be continued...
6/09/2021
Manu Delago Ensemble + Bruno Bavota in Prague
Manu Delago Ensemble + Bruno Bavota
Prague, Palác Akropolis, 16.10.2021
Osobitý perkusionista Manu Delago přiveze do Prahy se svým ansámblem novou desku věnovanou spánku.
Do Prahy se vrací rakouský virtuóz na hang Manu Delago. 31. října dorazí do Paláce Akropolis se svým ansámblem, aby zde na večírku Music Infinity představil své nové album Circadian inspirované spánkovými rytmy člověka.
VSTUPENKY: http://bit.ly/manudelago
_______________________
Spolupracoval s Björk, Ólafur Arnalds, Anoushka Shankar nebo Joss Stone, vydává na labelech Tru Thoughts a One Little Indian Records a je považovaný za nejlepšího světového virtuóze na nástroj hang.
5/24/2021
RESPECT FESTIVAL 2021 – open air a doprovodný program
Termín open airu jsme stejně jako v loňském roce z bezpečnostních důvodů posunuli na konec léta, tedy na poslední srpnový víkend. Při výběru hudby jsme se letos pro jistotu drželi povětšinou (ale nejenom) výběru kapel usazených v zemích zeměpisně bližších ČR a vynechali jsme vzdálenější končiny.
Respect Festival, 24. ročník – zóna tolerance plná hudby, rytmů, barev a chutí z celého světa. Respect Festival je nejpestřejší směsicí namíchanou ze známých, osvědčených hvězd i z nových, neméně kvalitních objevů.
Zahajovací koncert bude patřit Itamaru Borochovovi s jeho kvartetem (Izrael, USA), který je čerstvým nositelem ocenění Letter One Rising Stars Jazz Award. Dále se v doprovodném programu představí králové pouštního blues Tinariwen (Mali) a arménský klavírní génius Tigran Hamasyan se svým triem.
V rámci open airu vystoupí zpěvačka indického původu Susheela Raman, která se v projektu Ghost Gamelan inspirovala indonéskými melodickými perkusemi. Dále vystoupí mistři okcitánských polyfoniíí Lo Còr de la Plana, maďarsko-izraelští Besh O Drom představí svou vizi balkánské hudby. Zcela revoluční spojení přináší dvojice Justin Adams & Mauro Durante: kytarista Roberta Planta se inspiruje africkými kořeny blues, zatímco Durante rozvíjí rituální rytmus pizzica z jižní Itálie, jehož historie sahá až do antického Řecka. O všestrannost Justina Adamse se opírá i trio Les Triaboliques, "superskupina alternativy", sdružení tří světových špiček na strunné nástroje s renomovaným producentem Benem Mandelsonem a enfantem terrible punkrockové éry, Lu Edmondsem. Intenzivní tranz tvořený ze zvuků dud, perkusí a súfijského mystického zpěvu přiveze mezinárodní trio Revolutionary Birds. Tuzemskou scénu letos zastoupí Třaskavá směs (František Skála, Petr Nikl, Petr Tichý a Miroslav Černý) a František Skála s dechovým souborem Provodovjané – neopakovatelná atmosféra jejich vystoupení vám vžene do očí slzy dojetí. Jména dalších účinkujícíh budeme postupně zveřejňovat.
Doprovodné festivalové koncerty:
28. 7. Itamar Borochov Quartet, Jazz Dock
24. 8. Tinariwen, MeetFactory
23. 10. Tigran Hamasyan, Koncertní sál Pražské konzervatoře
Respect Festival, open air, 28.–29. 8., Rohanský ostrov
Sobota 28. 8.
František Skála & Provodovjané
Lo Còr de la Plana
Susheela Raman
Les Triaboliques
Neděle 29. 8.
Třaskavá směs
Revolutionary Birds
Justin Adams & Mauro Durante
Besh O Drom
Toto vše a mnoho dalšího můžete zažít během dvoudenní open air přehlídky či na jednotlivých koncertech v MeetFactory a na dalších místech. Respect Festival 2021 bude patřit již tradičně toleranci, kulturní rozmanitosti a hlavně hudbě. Takové, která umí nejen potěšit posluchače, ale také objevovat a propojovat různé světy. Promyšlená a kvalitní dramaturgie s jasným názorem nabídne originální a silné zážitky, které u nás těžko jinde najdete. Na Respect Festivalu ale nejde jen o hudbu. Rodinný ráz této akce zdůrazní bohatý dětský program. Zaujme také široká nabídka jídel z celého světa a stánky četných neziskových organizací, které neztrácejí aktivní zájem o konkrétní lidské osudy i palčivé problémy globálního charakteru.
2/26/2021
1/24/2021
JiŘí SCHELiNGER 70
Letos 6. března by Jiřímu Schelingerovi bylo 70 let. Rodák z Bousova nedaleko Čáslavi, odkud pocházím i já - tedy z okolí Čáslavi. Obkolopen kytarami svého tatínka, učitele hudby, nepadl pochopitelně daleko od stromu. Svůj první a patrně největší hit Holubí dům natočil ještě s kapelou Faraon, poté přešel k Františku Ringo Čechovi. Začali spolu dělat hard rock (zpočátku roku 1976 ještě hráli i písně Black Sabbath a Deep Purple), jehož společenská přijatelnost i s ohledem na vlasaté muzikanty byla vyvažována popárnami pro předvádění Schelingera s Čechem ve veřejnoprávní televizi. V archivech televize také zalovil Milan Schelinger poté, co jsem pro Bonton a posléze Sony Bonton připravil trojalbové shrnutí Jirkových řekněme nealbových nahrávek (Holubí dům - Rock komplet 1973-76, Lupič Willy - Rock komplet 1976-80, a Švihák lázeňský - Pop komplet 1972-79) a našel slušnou řádku v televizi natočených a nevydaných skladeb různé kvality. Byl mezi nimi i klenot, krátká akustická píseň od Karla Svobody, které jsem se souhlasem Ringo Čecha dal název Lásko, dej mi sílu. Dnes už je na ní několik moc pěkných klipů na YouTube. Poprvé tu taky vyšla skladba Stavros Niarchos, natočená ve stejné frekvenci jako Lupič Willy. Na album Jsem svítání - nevydané nahrávky 1973-81 by se toho našlo i vešlo asi o 3 písně víc, jenže už se provádělo takzvané clearování, někteří autoři originálů se neozývali a Sony Music / Bonton tlačil na termín vydání. Nakonec se aspoň Píseň pro malou Sylvii (Sylvia's Mother od Cata Stevense) objevila na retrospektivním 3CD Čas 51:71:81. Takhle jsem se nejblíž Jirkovi a jeho spoluhráčům dostal já, když jsem si ověřoval, kdo ve které skladbě hraje. Zajímavá setkání, stejně jako dohled nad masteringem a tvorbou obalu. Potom jsem byl mnohokrát u Jirkova hrobu na Olšanech, a byly to silné zážitky. Pánové Stanislav Kubeš, Jan Kavale a Josef Havlíček, tedy poslední Jirkova kapela z roku 1981, je stále mezi námi. Uvidíme, jak se kdo z nich zapojí do oslav výročí, zaštítěných facebookovou skupinou Jiří Schelinger 70 pod kuratelou Jirkovy dcery Andrey. Rozepisovat se tu o albech Nemám hlas jako zvon, Nám se líbí nebo Hrrr na ně tady nemá smysl, zajímavější by už byla diskuse kolem projektu Zemětřesení. A taky tu máme živé nahrávky různé kvality, z nichž většinu můžete poslouchat z mého mixcloudu. Užívejme si tedy Jirkův odkaz aspoň tak, jako minulé roky.
,
1/18/2021
Subscribe to:
Posts (Atom)