5/21/2018

HASLAM / HUBBACK / MUjAČiĆ / LÁSKA & Co. i8 -- CZ concerts

GEORGE HASLAM & Co. i8 



impro~free~jazz~evenings (UK/WALES/BOSNiA/SK/CZ/BRA)

GEORGE HASLAM ~ baritone sax, tarogato
STEVE HUBBACK ~ drums, gongs, cymbals
AiDA MUjAČiĆ ~ piano, keyboards, voice
JOZEF LÁSKA ~ bass


7.6. NÁŠ KLUB, Husinecká 29, Prague, 21:00
+ VOJTĚCH HAVEL ~ violoncello, MiCHAL HRUBÝ ~ clarinets & saxes

8.6. ZÁZEMÍ, Bartolomějská 13, Prague, 21:00
+ JAROSLAV KOŘÁN ~ percussion, LUAN GONCALVES ~ bass

9.6. NOUTONiCE 15, Lichoceves, 20:00
+ possible various guests -- cancelled

10.6. PONAVA, Lužánecká 3, Brno, 20:30
+ VOJTĚCH HAVEL ~ violoncello




Britský freejazzový cestovatel a dobrodruh George Haslam (ročník 1939), hráč na barytonsaxofon a tarogato a také vlastník vydvatelství Slam Productions, přijíždí začátkem června znovu do České republiky. Odehraje tři koncerty v průběžně se vyvíjejícím improvizačním kvartetu, tvořeném hudebníky, které potkal při minulých návštěvách Čech (jinak už léta pravidelně hraje s kolegy třeba v Argentině, Řecku, Itálii, Mexiku, Ukrajině, Finsku a dalších zemích a k jeho spoluhráčům patřili třeba Mal Waldron, Steve Lacy, Borah Bergman, Charlie Mariano, Evan Parker, Lol Coxhill, Paul Rutherford, Elton Dean, Joachim Kuhn, Howard Riley, nebo Arturo Sandoval). Aktuální kvartet se poprvé sešel v roce 2015 při příležitosti Free Jazz Festivalu Praha a tvoří jej umělecký kovář a perkusista Steve Hubback z Walesu, který dříve pobýval i v Praze nebo Reykjavíku. Na své originální kovové objekty, především činely, gongy a různé skulptury nejen sám hraje, ale objednali si je od něj i věhlasní kolegové jako Paolo Vinnacia, Marilyn Mazur, Paal Nilssen-Love nebo Audun Kleive. "Českou" část kvarteta tvoří Aida Mujačić, rodačka z Bosny, kde studovala klavír, hudební teorii a zpěv. Ve studiu pokračovala v Praze v oboru Hudební věda na FFUK se zaměřením na etnomuzikologii a působí v řadě formací, především v oblastech world music a volné improvizace (např. Korjen, Fez, Dark Astral), poslední dobou vystupuje také s legendou českého jazzu Jiřím Stivínem. Kontrababasista a baskytarista Jozef Láska začal svá hudební studia v rodné Žilině, v Praze se potom v roce 2002 poprvé setkal s Georgem Haslamem. V posledních letech je častým účastníkem improvizačních performancí k němým filmům pod kuratelou Pavla Straky a dále příležitostně působí v několika alternativně-rockových formacích nebo v duu s Aidou Mujačić. Jozef Láska mimo jiné používá také vlastnoručně vyrobený elektrický kontrabas. Na dvou koncertech, v Našem klubu na Žižkově (bývalý Baryton) a v brněnské Ponavě bude hostem kvarteta cellista Vojtěch Havel, známý spíše z oblasti ambientní hudby. Pro první koncert v Našem klubu přislíbil účast také saxofonista a klarinetista Michal Hrubý, o den později v Klubovně Zázemí budou improvizovat také perkusista Jaroslav Kořán a v Praze etablovaný nadějný brazilský kontrabasista Luan Gonçalves.

4/12/2018

Rainbow in Prague, April 2o, 2o18

Ritchie Blackmore’s Rainbow

VYJDE DUHA NAD PRAHOU?




Znáte je? Z mé generace znají Rainbow snad všichni, a každý kytarista zná Ritchieho, černokněžníka, chlápka v černém se stratocasterem. Před časem sestavil po mnoha letech nové Rainbow a 20. dubna by měli, poprvé od vzniku kapely v roce 1975, hrát v Čechách. 

Richard Hugh Blackmore (ročník 1945) byl základním elementem ve vývoji Deep Purple, kteří jsou mnohými dodnes považováni za nejlepší kapelu 20. století. Ještě před jejich vznikem v roce 1968 hrál Blackmore jako studiový kytarista na bezpočtu nahrávek německého a anglického psychpopu a rokenrolu. První, nepříliš úspěšná fáze DP trvala něco přes rok. Když se pak k Ritchiemu, varhaníkovi a hlavnímu skladateli Jonu Lordovi a bubeníkovi Ianu Paiceovi přidali zpěvák Ian Gillan a basista Roger Glover, záhy vzniklo to, co je k slyšení na albu In Rock z roku 1970 v sestavě nazývané Deep Purple Mk II. Skladby, ba přímo nářezy jako Speed King a Child In Time s dominujícím zvukem kytary a hammondek dnes patří do zlatého fondu hard rocku, přičemž ve stejném roce vyšly i první desky Black Sabbath a Uriah Heep a jen o něco dříve debut Led Zeppelin. 



Když se hudební vývoj Deep Purple v roce 1972 ustálil do podoby, zachycené na megaúspěšné kolekci Machine Head se skladbami jako Smoke On The Water nebo Highway Star a následném živém dvojalbu Made in Japan, došlo v kapele k jistému pnutí, které v roce 1973 vyvrcholilo odchodem Gillana a Glovera. Místo nich přišli David Coverdale a Glenn Hughes, ale trvalo to zhruba jen rok, než v kapele nevydržel Blackmore. Bavilo ho živé hraní, ale studiovou práci v týmu nějak nedával. Proto si vyhlédl zpěváka Ronnieho Dia, Američana s italskými kořeny, a ještě před posledním koncertem s Deep Purple 7. dubna 1975 v Paříži vzniklo v mnichovském studiu Musicland, podobně jako předchozí desky DP s pomocí zvukaře a producenta Martina Birche album Ritchie Blackmore’s Rainbow. Sestavu tvořila kompletní Diova kapela Elf, ovšemže bez kytaristy.



Pro první turné Rainbow ale Ritchie spoluhráče kompletně vyměnil, zůstal jen Dio. Druhé, pravděpodobně nejlepší LP Rainbow Rising z roku 1976 stojí krom Diova fantastického pěveckého i textařského výkonu a Ritchieho definitivně vyzrálé kytarové hře i na schopnostech Cozyho Powella, jednoho z prvních bubeníků, který dokázal tvůrčím způsobem využít dva šlapáky, a fantazii mladého amerického klávesisty jménem Tony Carey. Plně to dokumentuje i živé dvojalbum On Stage z následujícího turné. Hard rock inspirovaný barokem i středověkou a renesanční hudbu se tu rozlévá do rozsáhlých a překvapivých jamů, vycházejících z nových i starých témat.  



Dál už se historie Rainbow šmodrchala, ani dvě alba po sobě nejsou natočena ve stejné sestavě. Po Diovi se v roce 1978 mikrofonu ujal R&B veterán Graham Bonnet, ke klávesám nastoupil Don Airey a ve stejné době Blackmore povolal někdejšího nechtěného kolegu z DP Rogera Glovera. Ten s ním vydržel až do reunionu Deep Purple Mk II v roce 1984, což byl logicky na čas konec Rainbow. 




Po dvou studiovkách klasické sestavy Deep Purple ale nevydžel kapelové pnutí Ian Gillan a Blackmore povolal třetího zpěváka Rainbow, Američana Joe Lynn Turnera. Vydali album Slaves and Masters, které podle mnohých zní víc jak Rainbow než Deep Purple. Po opětovném návratu Iana Gillana a nepříliš zdařilém albu The Battle Rages On v roce 1993 odešel Ritchie z DP definitivně, jen pár dnů po koncertě v Praze. Nejdřív obnovil na dva roky a jedno album Rainbow s kompletně novými, mladšími spoluhráči, a pak se našel v renesančním folkrocku se svou obdivovatelkou, původně fotomodelkou, potom zpěvačkou a od roku 2008 i manželkou Candice Night, která mu po řadě předchozích, nepříliš trvalých partnerských vztahů poskytla potřebné zázemí. Pod hlavičkou Blackmore’s Night natočili řadu úspěšných desek a mnohokrát hráli i v Čechách a na Moravě.

 


V roce 2015, když Ritchie znovu zatoužil po elektrifikovaném zvuku svého stratocastera a peckách jako Stargazer, Man On The Silver Mountain, Long Live Rock’n’Roll nebo Catch The Rainbow, podařilo se mu s pomocí Candice najít zpěváka Rainbow revivalu Ronnieho Romera, rodáka z Chile, žijícího v Madridu, který s přehledem zvládá party Ronnieho Jamese Dia, Grahama Bonneta a Joe Lynn Turnera, tedy všech tří zpěváků původních Rainbow, ale i Iana Gillana a Davida Coverdalea. Klávesistou se stal Jens Johansson, dlouholetý spoluhráč velkého Blackmoreova fanouška Yngwieho Malmsteena, rytmiku tvoří basista Bob Noveau a bubeník David Keith z Blackmore’s Night, do sestavy patří i doprovodné zpěvačky Candice Night a Lady Lynn. Geneze vzniku nových Rainbow, kteří v červnu 2016 odehráli tři festivalové koncerty v Německu a Birminghamu, je detailně popsána v tomto rozhovoru.


 


Vloni kapela absolvovala čtyřkoncertní britskou šňůru a letos 8. dubna odstartovala v Moskvě, aby přes Petrohrad, Helsinky a Berlín přijela 20. dubna zakončit své turné do Prahy. V březnu zveřejnili Rainbow první regulérní nahrávku s Ronniem Romerem, novou skladbu Waiting For A Sign, která je snad příslibem kompletního studiového alba. Dle mého skromného názoru by jejich pražské premiéře víc slušelo Fórum Karlín nebo Retro Music Hall než megalomanská o2 Aréna, ale třeba koncertní technici a zvukaři s pomocí alchymistické Prahy dokážou zázrak :) 


Miloš Latislav, Close To The Edge pro Frontman.cz





www.ritchieblackmore.info
https://en.wikipedia.org/wiki/Rainbow_(rock_band)

4/02/2018

Festival ALTER 2o17°°i8°°°


~°°

Třídenní festival Alter 2018 
-- Od Nové vlny se starým obsahem k experimentu dnes 
/ From New Wave with Old Content to Experiment Today

Klub FAMU



Pátek 6.4. od 20:00

20:00 -- Dáša Voňková

www.vonkova.cz  Originální písničkářka, skladatelka, zpěvačka a experimentální kytaristka. Od 70 -tých let členka folkového sdružení Šafrán. 
"Znát dávní pohané kytaru, hráli by na ní určitě jako Dagmar Andrtová-Voňková. Překotně trhavě, v touze vykřičet se, vytěsnit ze sebe žal i nezvladatelné emoce nebo naopak sotva slyšitelně, jemnými dotyky rozeznívat struny, jako když se trhá pavučina a kolébat tak sebe i své blízké, ale i právě příchozí. Bez jakýchkoliv pravidel, z hloubi své duše a v sounáležitosti s vlastním rozpoložením."
(vonkova.cz/ohlasy.php -- Jiří Moravčík, www.world-music.cz, 10. února 2004)

21:15 -- Oldřich Janota


www.oldrichjanota.com 
Oldřich Janota - písničkář, kytarista, zpěvák a experimentální hudebník, jedna z nejkultovnějších osobností a nedoceněný génius české hudební alternativní scény.

22:30 -- Dybbuk


ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/1180-dybbuk-plyn
 Dybbuk – legendární dívčí kapela, jejíž historie však začíná již v roce 1980 založením kytarového dua PLYN Pavly Fediukové (Slabá, Jonsson; kytara, baskytara, zpěv) a Hany Kubíčkové (Řepová; kytara, později bicí, zpěv). Zásadním pro další vývoj skupiny bylo setkání s Markou Horákovou (Míková; piano, baskytara, zpěv). V roce 1983 byl skupině v rámci tažení proti „nové vlně se starým obsahem“ původní název zakázán, pokračovala tedy jako Dybbuk. Následujícího roku se ke skupině připojily dvě další hráčky ‒ Kateřina Nejepsová (Jirčíková; flétna, sax, zpěv) a Eva Trnková (kytara, zpěv). Od roku 1987 skupina pokračuje ve své činnosti pod názvem Zuby nehty. 

Sobota 7.4. od 20:00

20:00 -- Mäkinen Závodný Hrubý

Esko Mäkinen – kontrabas; Zdenek Závodný – soprán, tenor a baryton saxofon; Michal Hrubý – klarinet, basklarinet, tenor saxofon. Radostný přístup k životu a hudbě.

21:00 -- Jaromír Typlt


www.typlt.cz
 „V jiných krajích by si řekli, že jsem asi z jiných krajů. Tady si řeknou, že jsem asi odsud.“

22:00 -- Jan Burian ml. - Lemurijské Kalifonie

Jednoduché souzvuky, pravěké etudy a variace. Dostat se skrz svébytné elektronické nástroje ke kořenům hudby. Jan Burian ml. - hudební skladatel a zvukový designer. Spolupracuje s různými divadelními tvůrci (Min Tanaka, Dotroep, Peter Schumann, Living Dance Studio Beijing…) a filmovými umělci (P.Koutecký, V.Švankmajer, M.Mareček…).

Miloš Vojtěchovský: Slávek Kwi - Zvukomalba a umělá stopa paměti 


hisvoice.cz/cz/articles/detail/2922  facebook.com/slavek.kwi

Slavek Kwi - zvukový umělec, skladatel, arteterapeut a výzkumník. Narodil se v Československu, žije v Irsku. Ve své práci se zabývá fenomenologií vnímání, které tvoří naše pojetí skutečnosti. V posledních 30 letech studuje zvuková prostředí a elektroakustickou zvukomalbu. Komplexní zvukové situace skládá z terénních nahrávek, které prezentuje například formou subjektivních rozhlasových vysílání, “biografu pro uši”, nebo prostorových kompozicí pro multikanálové zvukové systémy. Věnuje se také tvorbě zvukových instalací, propojených s prostředím a někdy doplněných performancí. Zajímá ho volná hudební improvizace jako součást sociální praxe, využití prostoru, času a fyzických objektů jako potenciálních hudebních instrumentů. Spektrum jeho práce sahá od čistě hudebních až k mezioborovým projektům. Od 90. let vystupuje pod značkou Artificial Memory Trace. Jeho diskografie obsahuje desítky nahrávek vydaných na labelech po celém světě. Pracuje jako terapeut a vede zvukové dílny pro děti postižené autismem a Aspergerovým syndromem. 

Neděle 8.4. od 20:00

20:00 -- Zabelov Group


www.zabelovgroup.com   facebook.com/zabelovgroup

21:00 -- InPotens
Klávesy, hlas, šicí stroj, basa, kytara, elektronika, projekce.

22:00 -- Vlastislav Matoušek & Gadrew Way - Koan
www.gadrew-way.cz   facebook.com/Gadrew-Way-148635438515352

Netradiční název netradičního smyčcového kvarteta. Neobvyklý přístup k interpretaci a neobvyklý hudební záběr. To je Gadrew Way!

Vlastislav Matoušek
- etnomusikolog a hudební skladatel, autor mnohdy značně excentrických skladeb, často s účastí exotických nástrojů a elektroniky. S oblibou uplatňuje netradiční vyjadřovací prostředky a postupy. 


Yamabushi je projekt frontmana kapely Vlastislava Matouška, etnomusikologa, multiinstrumentalisty, absolventa a pedagoga HAMU, hráče na japonskou zenovou flétnu shakuhachi a originálního skladatele. Základ kapely tvoří písně, zpěv a vlastnoručně vyrobená baskytara Vlastislava Matouška v kombinaci s undergroundovou kytarou a unikátním archaickým zvukem elektrifikované niněry. To vše doplněno o elektronické efekty, industriální hluky a těremin.

+ postkoncertní improvizace ad libitum

:: Počátkem dubna 2018 bude spolek 108 Hz pořádat již druhý ročník festivalu, tentokrát pod názvem Alter 2018, jehož ambicí je prezentovat a popularizovat vzájemné interakce a inspirace mezi domácí alternativní hudební scénou a soudobou experimentální artificiální hudbou, zejména studentů a absolventů našich středních a vysokých uměleckých škol (konzervatoře, HAMU, JAMU, FAMU etc.). Tématem druhého ročníku je pokračování v prezentaci vývoje naší alternativní hudební scény od období perzekucí v důsledku článku Nová vlna se starým obsahem k experimentální a soudobé vážné hudbě 21. století.
Dlouhodobým cílem projektu je vytvořit v Praze festival pro systematickou prezentaci audiovizuálních umělců a souborů inspirujících se mimo jiné též postupy a principy soudobé experimentální artificiální hudby, který bude mapovat tyto přesahy od nejstarších projevů po nejnovější experimenty, ovlivněné zejména prudce se rozvíjejícími informačními technologiemi a s nimi spojeným rozvojem nových mediálních prostředků. ::

Festival je pořádán za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky, Ministerstva kultury České republiky a Magistrátu hlavního města Prahy.


**********

Alter 2017 - Od Nové vlny se starým obsahem k experimentu dnes 

21. - 23.4.2017 – Klub FAMU, Smetanovo nábřeží 2

Třetí dubnový víkend rozezní pražský Klub FAMU na Smetanově nábřeží vlny alternativní a experimentální hudby. Proběhne zde první ročník festivalu Alter (2017) s podtitulem „Od Nové vlny se starým obsahem k experimentu dnes“, jehož ambicí je prezentovat a popularizovat vzájemné interakce a inspirace mezi domácí alternativní hudební scénou a soudobou experimentální artificiální hudbou, zejména studentů a absolventů našich středních a vysokých uměleckých škol (HAMU, JAMU, FAMU etc.).



První ročník třídenního festivalu Alter, podpořený Státním fondem kultury, je zaměřen na zmapování vlivů artificiální hudby na naši alternativní rockovou scénu. Představí ve třech večerních koncertech vliv inspirací vážné hudby na tvorbu souborů hrajících různé podoby alternativní hudby od 80. let minulého století z období tzv. Nové vlny se starým obsahem. Dehonestující článek Nová vlna se starým obsahem, který v roce 1983 sepsal Jan Krýzl (pseudonym) a následně jej zveřejnil časopis Tribuna, je dodnes skvělou ukázkou pochybných novinářských praktik uplatňovaných u nás v dobách reálného socialismu.



Páteční večer zahájí ve 20:00 Petr Váša se svým originálním fyzickým básnictvím, dále vystoupí písničkář a nedoceněný génius české hudební scény Oldřich Janota, duo Jan Burian a Jaroslav Kořán a skupina Máma Bubo, legenda pražské alternativy, kombinující novou vlnu, art a space rock i novoromatickou hudbu. Uvedené kapely se evidentně ve své tvorbě inspirovaly principy minimal music, aleatorními postupy a některými dadaistickými prvky, které ve svých kompozicích využíval např. John Cage.



V dalších dvou dnech se představí kapely raných 90. let, kdy se alternativní scéna mohla poprvé svobodně inspirovat zcela bez limitů. To se projevilo novými hudebními experimenty, zahrnujícími např. pomůcky k vydávání akustických i elektronických hluků (noise music), další elektronické hudební nástroje, jako je revival tereminu etc., nejrůznější kombinace s akustickými nástroji z oblasti folklóru, etnické hudby, ale i klasickými ustálenými hudebními druhy, jakými je například smyčcový kvartet. V sobotu 22. dubna vystoupí od 19:00 Richter & syn + Bharata Rajnošek, dále Radomil Uhlíř & MCH3 (Mikoláš Chadima a spol.), Surfin' Bazooka a slovinský noiser Lifecutter.



Závěrečný nedělní večer bude patřit nejnovějším inspiracím z vážné hudby, jako jsou programy pro živou počítačovou elektroniku, hudební aplikace na tabletech etc. To zpravidla nechybí v dílech nejmladších hudebníků, kteří se často inspirují mimoevropskou hudbou, z experimentálních skladatelů 20. stol. např. myšlenkami K-H. Stockhausena, Steve Reicha a minimal music, Johna Cage, spektralismem a rozšířením hudebních prostředků v důsledku IT a multimediální revoluce. Večer bude zahájen představením projektu Phaerentz, Vlastislav Matoušek představí Ententyon pro hlas, shakuhachi, elektroniku a smyčcový kvartet Gadrew Way, alternativní rock s elektronikou a industriálními prvky zahraje soubor Yamabushi a Tomáš Reindl uvede svůj sólový multiinstrumentální projekt Omnion.



Závěr každého ze tří festivalových dní bude patřit improvizované hudbě z řad spřátelených hudebníků a festivalových příznivců, kdy se dají očekávat nejrůznější hudební dobrodružství a překvapení. Festival Alter 2017 pořádá hudebně-osvětový spolek 108 Hz (čti: 108 herců), jehož cílem je všestranně podporovat provozování a prezentaci skladeb artificiální a alternativní hudby, která je z nejrůznějších důvodů považována za příliš nekonvenční, experimentální, či nestandardní, vymykající se běžné praxi koncertního provozu, a tudíž je hrána zřídka nebo vůbec.

Facebook event