9/09/2025
6/13/2025
JiŘíKOVO ViDĚNí :: Stále jsou klidní a někteří kouří… (2o24 interview)
 |
| 1999 - ...klidní jsou a kouří |
Postavy aneb kdo je kdo:
ML :: Miloš Latislav: hudební publicista,
organizátor hudebních akcí, zvukař, někdejší manažer kapely
JK :: Jiří Kraus - baskytarista (1996 - dodnes)
MJ :: Milan “Mejla” Jaroš - kytarista, zpěvák
a autor mnoha skladeb (1996 - dodnes)
TORST :: Jakub Veleba – kytarista, zpěvák a
autor (1996-1998)
PAF :: Pavla “Pafka” Konvalinková-Staňková –
klávesistka, zpěvačka a autorka (1996-2009 a dále)
JCH :: Jan Chaluš – bubeník a zpěvák
(1998-2001, 2014 - dodnes)
MK :: Miloš Kraus - hráč na klávesky, frkačku
a groovebox, zpěvák a autor mnoha skladeb (1996-2009)
M.O., Emáč :: Jiří Šimon - bubeník a zpěvák (2008-2014)
Švígler :: Tomáš Švígler – bubeník (2007)
Honza Obitko :: Ing. Jan Obitko – zvukový inženýr a
kamarád
-----------
ML :: Přátelé, jak byste mi vysvětlili vznik názvu kapely Jiříkovo vidění?
JK :: Název pravděpodobně vymyslela naše kamarádka poté, co byla přítomna na některém z improvizačních jamů, který jsme provozovali převážně společně s bratrem Milošem, ale i s dalšími přáteli. Až poté, když se sestava aktérů četných jamů ustálila, vznikla kapela s tímto názvem a začaly se tvořit skladby. Ale je to už tak strašně dávno, že si nejsem jistý, jestli si to pamatuji správně.
ML :: A pamatoval by sis, kdo krom tebe a bráchy byl v té úplně první sestavě?
JK :: Myslíš v první sestavě, když už jsme se rozhodli, že budeme kapela? Tak to byli Milan, bicí automat Roland TR 505, později Jakub, pak se přidala Pafka.
ML :: A vzpomíná si někdo, která písnička vznikla jako první?
JK
:: Ze začátku se
hrálo ještě něco ustáleného z těch jamů, co jsme dělali s bráchou. Ale první
skladba, která vyšla později i na desce, byl tuším Rukáv.
MJ :: Rukáv, ten basový riff je geniální!
ML :: A kdy se přidal Tomáš Švígler na bicí, kterej hrál už v Golgotě?
JK :: To bylo až nějak těsně před nahráváním první desky George's Vision neboli "Slepice", kdy jsme usoudili, že by to chtělo místo automatu živé bicí, částečně znějící jako ten automat. Tomáš byl výborný bubeník, který se už v té době zabýval elektronickou hudbou a věděl přesně, co se od něj očekává.
ML :: Jenže pak vzal Tomáš roha. Honzo, já trochu vím, jak to bylo, ale jak tys přišel k JV?
JCH :: Když jsem prvně slyšel koncert JV ve vlašimském rockáči, hodně mě ta muzika zaujala, nic podobného jsem do té doby neslyšel. To už zase hráli jen s automatem, bez živého bubeníka. Já tehdy bubnoval na Vlašimsku resp. Benešovsku v punkrockové kapele Why Not Fuck a s Jiříkáči jsme se občas potkávali na společných koncertech, aniž bychom se ale osobně více znali. Když jsem pak při takovém společném hraní dostal od Jiříkova vidění lano, byla to nabídka, které nešla odmítnout.
 |
| cca 2000 |
ML :: Já si pamatuju, že jsi na koncertě, myslím v Čerčanech, kde hráli JV i Why Not Fuck, přišel za klukama a řekl jsi: "Proč máte ten automat? Já bych to zahrál."
JCH
:: Čerčany souhlasí,
ale za jakých okolností, to si už nepamatuju. Každopádně, co popisuješ, je asi
možné, protože ten automat mi tehdy u JV připadal jako zbytný a hlavně nahraditelný
živým bubeníkem, takže jsem to asi někde u výčepu někomu z kapely mohl takhle
říct.
ML :: No a vy ostatní, proč odešel, nebo spíš byl odejít Jakub? Podle mě tam ty dvě kytary byly originální, každá trochu jiná.
MJ: Jednou přišel Jakub na zkoušku, myslím, že ji normálně odehrál a pak všem oznámil, že končí, že bude dělat na něčem jiném. Odejit nebyl, bylo to jeho rozhodnutí.
JCH
:: Ohledně Jakuba - myslím,
že od určité doby směřoval hudebně jinam, Jinovatka zažívala comeback a jeho
tahle muzika bavila, navíc byla autorsky jeho, pokud se nepletu (až na Mejlovy
2 písničky). Ale i posun Jiříkáčů byl patrný a tyhle dvě cesty šly prostě každá
jinam. Myslím, že CD Heavy Metal je takový společný počin
všech zúčastněných muzikantů, ale v dobrém slova smyslu. Proto tam jsou písně
Jinovatky, které hrajou lidi z JV, jsou tam původní písně Milanovy Golgoty (Zas další den, Před branami Mordoru), je tam jako bonus píseň Klidní jsou a kouří,
rodícího se nového programu JV... Ale mnoho koncertů se stejně dělalo společně,
na spoustě plakátů z té doby je k vidění Jiříkovo vidění a Jinovatka.
ML :: A jsme už skoro u ...klidných. Takže Heavy Metal se nahrával už u Jirky v bytě ve Voticích, na mini disc. Stejně jako později Klidní jsou a kouří, akorát to už bylo do stop v PC. Pak jsme to u Honzy Obitka míchali, a Paf dotáčela zpěvy. Fakt to složil všechno Miloš Kraus na grooveboxu?
MJ :: Ano, na ...klidní jsou a kouří všechny základy dělal Miloš Kraus, kromě Slinty, kde naopak vyimprovizoval text a taky tam zpívá.
JCH
:: Sorry, já si na
tohle moc nepamatuju, dokonce i mé deníky o nahrávání ze záhadného důvodu mlčí.
Vybavuje se mi modrý obal desky (printscreen nějaký počítačový hry, kterej
Mejla upravil, že jsme to tiskli přes mýho bráchu), že jsme všichni byli z
Pafky paf a že se dost pařilo, ale podrobnosti mi unikají. A dodnes mě štve, že
jsem tu desku nenabubnoval líp, byl jsem tenkrát pěknej amatér.
ML :: Mejlo, tys to tehdá nabízel k vydání Oldovi Šímovi u Black Point. Pamatuješ?
MJ :: Já to na Black Point posílal, Olda ale tenkrát jednal s Milošem, s tím, že to nebude řešit s nějakým kytaristou. Náklady na vydání byly tenkrát dost vysoké, neklaplo to. Klidní jsou a kouří jsme nakonec lisovali po vlastní ose a potisk CD dělal Tonda Rauer z Alkeholu, kterého nám dohodil Honza Obitko, který s tebou album nahrával u Jirky v bytě ve Voticích.
ML :: Jasně, na Honzu nesmíme zapomenout. Nahrával se mnou i Slepici ve zkušebně v Benešově a pak se sbalil a odjel, když mu Miloš řek, že jsme nahráli úplně něco jinýho, než kapela hrála. Tak jsem to pak celý znovu natočil já, bez monitorů na sluchátka ve vedlejší místnosti. Proč se to po ...klidní rozklížilo?
MJ :: Asi by mělo být zmíněno, že jsme se účastnili Malé Alternativy, nevím jaký rok. Po vydání "Klidných" se odehrálo celkem dost koncertů od Aše přes Prostřední Vydří až do Brna. Zkoušíme další skladby, co má Miloš nachystané v grooveboxu a nebylo jich málo. Některé se na předchozí album nevešly, některé vznikly později. Když se dívám na playlist třetího alba Obrazy neklidu, z osmdesáti procent jsou ty skladby opět postavené na základech Miloše. Já už jsem se zapojil taky se samplery a vznikly jakési fúze, viz Síra z láhve, Sváteční... Obrazy neklidu vyšly po 10 letech od ...klidní u labelu Guerilla Records. Mezi tím vším Jiří ani Honza nelenili a věnovali se dalším projektům, kapelám. CD Obrazy neklidu už každý nahrával samostatně doma a já to postupně smíchal, Lábus to vydal a poté začala jiná etapa JV. Postupně odešli Miloš Kraus i Pafka a JV pak začalo hrát v triu já, Jirka Kraus a Jiří M.O. Šimon.
JCH
:: Alternativa byla
tuším v 98. roce. Já po ...klidní z kapely odešel, celé
zkoušky se jen jamovalo, většina kapely byla permanentně zhulená a mně to
připadalo jako nesmírná ztráta času, táhnout se z Vlašimi na zkoušku, tam 3
hodiny čučet na lidi, co jsou mimo, a jet domů, aniž by se něco udělalo, na to
jsem neměl. Takže jsem odešel a věnoval se Stromu stínu, záhy vzniknuvšímu
antiprojektu JUMO a od roku 2003 jsem nastoupil do MCH Bandu. Do JV jsem se
vrátil začátkem roku 2014, když mi Mejla volal po odchodu Emáče, jestli bych
zas v Jiříkáčích nechtěl hrát.
ML
:: To bylo už po
vydání alba V poli strom u Guerilla Records. Co byste mi ještě řekli k
tomu, co se dělo od té doby doteď?
MJ :: Chaluš se vrátil poté, kdy Emáč vše striktně utnul a začal se věnovat rodině. Chaluš s bubenickou genialitou jemu vlastní bleskurychle nastudoval aktuální playlist a koncertovalo se dál. Odehráli jsme koncerty v Německu, Polsku, na Slovensku ... už tedy v triu. Ještě nějaký čas se hrál starý repertoš, který Chalda nenahrál, a to se ví, že toužil po novém programu. Stalo se tak až v průběhu roku 2022, kdy jsem složil základy pro nové album Než bude svítat. Bicí a některé zpěvy se nahrávaly ve studiu Loď již zmíněného Honzy Obitka, kytary a další zpěvy jsem nahrál v mých rodných Vrchotových Janovicích, Jiří basu nahrál u sebe doma. Celé to na dálku míchal Martin Volšický a finální mastering obstaral Moimir Papalescu, který do jedné skladby taky přispěl elektronikou. Dalšími hosty byli Tomáš Schilla, Pafka se zpěvem a Martin Volšický na kytaru. Mimichodem on je kytarista Why Not Fuck a Stromu Stínu a zvukař, který udělal Tomáše Kluse. Koncem roku 2022 bylo v pražském klubu Varšava pokřtěno album Než bude svítat, vydané znovu u Guerilla Records. Kromě CD vyšlo tentokrát i na LP.
ML
:: OK. Chcete ještě
něco říct na závěr? Třeba co teď nejradši posloucháte za muziku jen tak pro
radost?
MJ :: Tak s posloucháním už to u mě není, co bývalo. V poslední době mě bavilo nové MCH Trio, ve starém Golfu se mi točí staří Slayer. Líbí se mi i současní Edith.
JCH
:: Od dětství
poslouchám Beatles a líbí se mi dodnes. Jinak mými stálicemi jsou King Crimson,
Primus, Depešáci, Claypool Lennon Delirium, Lettuce, Chadima, Zajíček, starý Dunaj,
Ser un Peyjalero... Muziku ale většinou poslouchám jen v autě při cestování, na
koncerty už prakticky nechodím, hudba mě čím dál častěji spíš obtěžuje, myslím,
že o tichu jako nejlepší muzice už pár hudebníků mluvilo.
JK :: Co mě poslední dobou zaujalo za
muziku? Tak z českých kapel najazzlá brněnská Kochlea nebo punkoví Vole. Ze
zahraničních Powerplant. Vracím se i ke konstantám jako Black Sabbath,
Ministry, Neurosis, Sepultura, Solstafir, Lvmen, Esa z Lesa, Zelená pošta...
Ale čím dál víc neposlouchám vůbec nic.
 |
| Červen 2025 - oslava 30 let kapely a křest reedic prvních dvou alb |
ML :: Ještě někdo něco?
JK :: Jsem si vlastně uvědomil, že si taky nepamatuju tu situaci, jak název kapely vznikl. Opakuji jen to, co už bylo napsaný, ale přímo tu situaci jsem nějak vytěsnil, nebo nevím. Pauza, která vznikla po ...klidní jsou a kouří, byla zapříčiněna mým zdravotním stavem. V té době jsem onemocněl a částečně jsem to dával za vinu kapele. Bylo to náročné, hektické období, kdy jsem často po koncertě plně naloženým Trabantem rozvážel členy kapely a pak sám stěhoval aparaturu, než jsem se konečně dostal do postele. Dnes už vím, že každý svého štěstí strůjcem. Jinak Honzovi do kapely jsem dával lano já. Byl jsem v té době ten, co kapelu tmelil.
Teď ještě k tvorbě a autorství hudby. Dříve většina skladeb vznikla tak, že někdo přišel s nějakým nosným motivem. Ten se pak na zkouškách opakoval, jamoval, nabalovaly se na něj další nástroje, než si to sedlo do skladby. Takže geniální basový riff v Rukávu vymyslel Milan, v Přírodě Tomáš a v Klidní jsou a kouří Jakub. Skladbu Televizní měla Pafka připravenou z domova na klávesy v podstatě celou, jen text se ladil ve zkušebně a recitativ je Jakubovina. A skladba Smetiště je vlastně převzatá od Jinovatky. Na desce ...klidní jsou a kouří podklady vymyslel brácha a ostatní nástroje se také nabalovaly, dokud si to nesedlo. Dnes už tvoříme jinak. Milan složí podklady, někde přidá kytaru, někde zpěv, někde samply. Pak mi to pošle přes úschovnu a já si s tím doma jamuju, někde basou kopíruju kytaru nebo sampl, když se mi to zdá v pohodě, tak to nahraju a pošlu Milanovi zpátky. Milan pak něco předělá, poupraví, dotextuje, dozpívá a zase pošle. Takhle si to posíláme, dokud není skladba hotová. Pak ji teprve nacvičíme ve zkušebně.
ML :: Díky, Jirko, Milane a Honzo.
UPDATE: 4. června 2025 oslavilo Jiříkovo vidění 30 let od vzniku kapely koncertem v pražské Malostranské Besedě. Zároveň byly pokřtěny reedice prvních dvou alb, které vydala Guerilla Records. O jejich remastering se postaral Moimir Papalescu, který byl také kmotrem, spolu s Vladimírem Lábusem Drápalem z Guerilly a Mikolášem Chadimou - ten si pohostinsky zahrál s kapelou na kytaru ve skladbě Sváteční. Přítomni byli i Miloš Kraus a původní klávesistka a zpěvačka Pavla Staňková (PAF), která s Jiříkovým viděním odehraje i většinu ostatních letošních koncertů. Jejich rozpis najdete na webu kapely, viz odkazy níže.
2/20/2025
Legendárni PROGRES 2 hrají 27. února v Sonu v Brně
 |
PAVEL VÁNĚ - guitar, vocals, MiLOŠ MORÁVEK - guitar, vocals, ROMAN DRAGOUN - keyboards, vocals, DALiBOR DUNOVSKÝ - bass, ZDEŇEK KLUKA - drums, vocals, recorder
Koncert v Sono Music Hall Brno 27. února 2025
PROGRES 2 jsou legendární brněnská progrocková skupina. V roce 1968 ji založili pod původním názvem The Progress Organization hudebníci Zdeněk Kluka a Pavel Váně. Hned jejich první LP deska The Progress Organization – Barnodaj se stala dle kritiků časopisu Melodie deskou roku 1972. Druhé LP Mauglí vydali už pod „normalizačním“ názvem skupiny Barnodaj. V dobách nejtužší normalizace pak na několik let přerušili činnost. Obnovili jí pod novým názvem PROGRES 2 v roce 1978, kdy poprvé představili experimentální audiovizuální projekt Dialog s vesmírem (první československou rockovou operu). V podobných náročných projektech pokračovali i na dalších albech (Třetí kniha džunglí, Mozek).
Po sametové revoluci se skupina lehce personálně pozměnila, natočili opět jako Progres 2 několik televizních pořadů, vydali v reedicích postupně u vydavatelství FT Records všechna svoje alba, také live DVD z koncertu ke 45.výročí skupiny, na kterém vystoupila i většina bývalých členů kapely. Na trhu je také kniha „V erbu Progres“ (nakladatelství Jota), kterou napsal Pavel Váně s hudebním publicistou Petrem Gratiasem. Kniha byla oceněna prestižní cenou E.E. Kische za literaturu faktu. V roce 2016 zvolili posluchači rádia Beat skupinu Progres 2 do Beatové Síně Slávy. Do Síně slávy byli také zvoleni jako „Osobnost roku“ – Roman Dragoun (2012) a Pavel Váně (2019), ten také ještě znovu jako autor za skladbu „Planeta Hieronyma Bosche II“ v roce 2020.
V roce 2018 oslavili Progres 2, opět téměř v původním složení, výročním koncertním turné úspěšných 50 let na československé rockové scéně. Česká televize natočila o kapele hodinový dokument a také záznam z výročního koncertu v brněnském Sonu. Ve stejném roce také nahráli po dlouhých letech ve studiu Cox Davida Kollera zcela nové album. CD i klasické vinylové dvojalbum „Tulák po hvězdách“ je tradičně tématické, volně inspirované stejnojmennou knihou Jacka Londona. Hudbu složili sami hudebníci, většinu textů napsal Martin Kudlička, tři texty také Ivan Petlan. Obal navrhl dlouholetý spolupracovník Václav Houf.
V současné době kapela opět koncertuje po celé republice, muzikanti pracují také na novém tématickém albu, jehož termín vydání si zatím neodvažují blíže určit, je možné, že ukázka zazní už i na některém z nejbližších koncertů. Na vystoupeních jsou pro fanoušky kapely vždy k dostání CD i vinyly, trička a mikiny, jakož i kniha V erbu Progres.
Moje předchozí články o Progres 2: https://orclose2edge.blogspot.com/2013/09/the-progress-organization-barnodaj.html
10/22/2024
Rachot uvádí FiRE! a další hudební lahůdky
| ||||||||||||
| ||||||||||||
9/10/2024
GEORGE HASLAM at 85
GEORGE HASLAM, baritone sax, alto sax, clarinet and tarogato. Born in Preston, England, 22 February 1939.
Facebook page: www.facebook.com/george.haslam.56
George was voted in Top 20 "All Time World Greatest Baritone Saxophonist" in Japanese Encyclopaedia of Jazz.
He led first British jazz group to play Cuba in 1986 and was first British jazzman to play Argentina in 1989. George is renowned for his jazz adventures from Patagonia to Lapland, Vancouver to Hong Kong.
See photos on: http://georgehaslamgallery.blogspot.com
George founded SLAM Productions label in 1989, please see: http://slamproductions.net
Worked with Mal Waldron, Steve Lacy, Borah Bergman, Charlie Mariano, Bobby Carcasses, Lol Coxhill, Paul Rutherford, Elton Dean, Joachim Kuhn, Howard Riley, Laszlo Gardony, Arturo Sandoval, Evan Parker etc.
Haslam's international tours have taken in Argentina, USA, Canada, Cuba, Czech Republic, Greece, China, Russia, Ukraine, Hungary, Slovakia, Mexico, Germany, Finland, Ireland, Portugal, Estonia, Latvia, Serbia, Croatia, Belgium and France ~ including some of the world's most important Jazz Festivals in Havana, Buenos Aires, Prague, Hong Kong, Guanajuato, Kiev, Budapest and across Finland.
Back home in the UK he has made several broadcasts for national radio BBC and many local radio and TV spots. Across the country he has played most major jazz venues and many festivals including London, Glasgow, Belfast, Oxford, Bracknell, Marlborough, WOMAD etc...
In conversation with Miloš Latislav
George, kdy
jsi začal hrát na nějaký nástroj a který to byl? Byla Tvá rodina v
nějakém smyslu muzikální?
Mým prvním nástrojem byl před mnoha lety
klarinet. V mé rodině nebyly žádné výrazné
hudební aktivity.
Jaká byla
první písnička, kterou jsi se naučil hrát? Kdy jsi začal poznávat
jazz a co jsi na začátku poslouchal?
První byla When The Saints Go
Marching In. Jazz jsem poznal v polovině 50. let. Nejstarší vzpomínky mám na Louise Armstronga a neworleanský tradiční
jazz.
Absolvoval jsi nějaké hudební vzdělání? A jaká byla Tvoje první opravdová kapela?
Nemám žádné formální hudební vzdělání, jen
soukromé lekce a učení za pochodu, hraní v tanečních kapelách a tak dál. Později jsem začal hrát po boku různých muzikantů v mainstreamovém
jazzu a West Coast jazzu.
Bylo to na
přelomu 50. a 60. let? Už jsi hrál na saxofon? Byl to už
baryton?
Ano, většinou 60. léta. Tehdy jsem hrál na saxofon, protože to bylo to, co bylo požadováno
v tanečních kapelách, Vybral jsem si tenorsaxofon, protože jsem poslouchal
Lestera Younga, Stana Getze a další. Hodně jsem taky poslouchal Gerryho
Mulligana, ale až do roku 1979 jsem si nemohl dovolit koupit barytonsaxofon.
Dobrá, a
kdy jsi poprvé slyšel něco jako free jazz nebo volně improvizovanou hudbu? Bylo to něco
amerického nebo spíš britští průkopníci tohoto stylu?
Nepamatuju si, kdy jsem poprvé slyšel free
jazz, ale začal jsem se o něj vážně zajímat, když jsem se koncem 70. let
přestěhoval do oblasti Oxfordu a poznal tamní hudebníky. Takže to byl britský styl, ale samozřejmě jsem poslouchal mnoho dalších hudebníků jako Monk, Mingus, Rollins, Coltrane atd.
Takže jsi začal hrát free hudbu koncem 70. let? Kdo byli Tví nejdůležitější hudební partneři nebo mentoři v této době a během 80. let?
K volné improvizaci mě nejprve
přitáhlo to, že jsem se seznámil s hudebníky, kteří ji hrají. Je
v ní upřímnost a svoboda projevu. Mohl jsem hrát s některými dobrými muzikanty a cítil jsem se velmi
pohodlně. Nyní stále hraju různé styly, ale nejvíc
jsem doma ve volné improvizaci.
Svoboda
vyjádření. Kdo byli v té době Tví hlavní hudební partneři?
V Oxfordu a okolí byli hudebníci jako bubeník Nigel Morris, saxofonisté Paul Dunmall a Pete McPhail, bubeník Steve Harris a kontrabasista Tony Moore. Ze vzdálenějších oblastí to byli trombonista Paul Rutherford, pianista Howard Riley, nebo bubeník Paul Hession.
Kdy ses rozhodl procestovat takzvaně exotické země a hrát tam s místními improvizátory? Která taková cesta byla Tvá první?
Moje první zahraniční turné bylo v
Maďarsku v roce 1982 – to bylo s kvartetem The Siger Band, který jsem
vedl. Pak jsme v roce 1983 hráli koncert na
Debrecen Jazz Festivalu, který natočilo maďarské rádio a byl vydán ve Velké
Británii na labelu Spotlite - SPJ526 jako “The Siger Band ~
Live in Hungary”. Později jsem tam hrál sólově s maďarskými
hudebníky a jedna věc vedla k druhé, když jsem potkal hudebníky a fanoušky z
různých zemí.
Bylo to v
Maďarsku, kde jsi objevil tarogato? Jak se ti poté podařilo hrát v Argentině a na Kubě?
Ano, o tarogatu jsem se dozvěděl v
Maďarsku – je to nástroj z Maďarska a Rumunska. Mnohokrát jsem se ho pokoušel koupit v Maďarsku, ale tehdy v
obchodech žádné takové nástroje nebyly. O pár let později přijeli maďarští
hudebníci do Británie na turné a přivezli mi tarogato v mnoha součástkách v
igelitové tašce. Naštěstí bylo kompletní a můj dobrý
přítel v Oxfordu hodokázal sestavit. Později jsem si
nechal upravit náustek na altsaxofon, aby se k němu hodil, takže zvuk nebyl tak
tenký. Na stejný nástroj hraji dodnes, téměř 40 let.
Kromě Maďarska jsem hrál v dalších východoevropských zemích včetně
Československa, Jugoslávie, východního Německa a Ukrajiny. Potkal jsem také fanoušky z Mexika, kteří mi řekli, že by rádi
slyšeli náš typ hudby v jejich zemi. Oslovil
jsem mexickou ambasádu v Londýně, která kapelu pozvala, aby zahrála na Cervantino Festivalu – to je velmi velký celostátní umělecký festival. Musel jsem požádat o podporu British Council, a tuto podporu jsem dostal spolu s pozváním na Kubu! Turné trvalo asi 3 týdny, po celém Mexiku a pak 10 večerů v Havaně. To bylo v roce 1986, byli jsme první britskou jazzovou skupinou, která hrála na Kubě. To jsme už hráli jako kvintet s Paulem Rutherfordem, Petem McPhailem, Tonym Moorem a Paulem Hessionem.
Na Kubě jsem později potkal fotografa z Argentiny a poprvé jsem se tam v roce 1989 vypravil sám – jedna věc vedla k druhé.
Chápu,
Georgi. Kdy Tě napadlo založit vlastní label Slam Productions? Jaký byl na začátku Tvůj záměr?
S The Siger Bandem jsme vydali 2 nahrávky
na vinylu u labelu Spotlite – „Live in Hungary“ SPJ 526 a „The Healing“ SPJ
533. Ta druhá byla v kvintetu včetně Paula Rutherforda. Hudba The Siger Bandu nebyla tak docela oblastí hudby, ve které
byla značka Spotlite aktivní. Tuto značku založil Tony Williams původně pro
britské vydání dřívějších nahrávek Charlieho Parkera na Spotlite. Chtěl jsem vydávat více volně improvizované hudby a rozhodl jsem
se, že nejlepší způsob je vydat to sám. Bubeník Eddie
Prevost, majitel labelu Matchless, mi poradil, abych šel raději do CD než do
vinylu. Prvním titulem SLAM bylo „1989 – and all
that“ SLAMCD 301, kolekce improvizovaných sól a duetů s trombonistou Paulem
Rutherfordem, vydaná v roce 1989.
Kdy ses rozhodl začít vydávat nahrávky jiných interpretů a která Ti z nich přijde nejlepší? Před lety jsi zmínil Zen Fish od sexteta Dreamtime...
Druhé CD SLAM bylo „The Holywell Concert“ SLAMCD 302, kvarteto s Paulem Rutherfordem, Lol Coxhillem, Howardem Rileym a mnou. Nedlouho poté za mnou Howard přišel s novou nahrávkou, kterou natočil v kvartetu s Eltonem Deanem, a zeptal se, jestli bych ji nevydal na mém labelu. Do té doby jsem si nemyslel, že mám label, jen pár self-releases. Samozřejmě jsem souhlasil a nahrávku vydal na SLAMCD 201 – „All The Tradition“. S více než 250 vydanými CD je opravdu nemožné je nějak seřadit nebo vybrat to nejlepší. Při přijímání nahrávek k vydání jsem se nikdy nesnažil materiál nějak posuzovat nebo hodnotit. Pokud byli muzikanti nadšení a podařilo se nám sehnat finance, CD jsme vydali.
Pojďme se nyní bavit o Tvých českých dobrodružstvích. Kupoval jsem od Tebe CD Eltona Deana a pak jsi mě požádal, abych zde zařídil nějaké koncerty. Je to více než 20 let, máme vydaná 3 CD z živých nahrávek. Jak vnímáš vývoj zdejšího
hraní a co očekáváš od své další návštěvy?
WHEN THE SAiNTS GO MARCHING iN with GEORGE HASLAM & CO. (UK/AT/SK/CZ)
Máme zabookováno několik nových hudebníků... Moje česká dobrodružství byla – a jsou – většinou postavena na množství muzikantů, které jsem potkal a se kterými jsem hrál – vynikající muzikanti a velmi individuální. Mnoho jsem potkal, vystupoval jsem s nimi, a bohužel už jsem je pak nikdy neviděl. S některými se mi podařilo udržet kontakt. Stejně jako u všech mých cestovatelských dobrodružství byli lidé vždy hlavním faktorem při utváření mých zkušeností. Velmi se těším na setkání a spolupráci s hudebníky v Brně, Praze atd.
15.o1.2o24 George wrote:
Hi Milos
I hope all is well with you, very sorry not to see you in April. Here is a short note I have written describing my situation:
After several hospital visits in November and December I was diagnosed with pancreatic cancer. Three possible ways forward were described to me:
1) Do nothing and let it take its course – predicting I may have 8 – 10 months to live.
2) Chemotherapy
3) Surgery
I said I would prefer to go for the surgery although they told me it would not be simple, with various possible after effects and a “not insignificant” possibility of not surviving the operation.
Friday 12 January I attended Churchill Hospital for pre operation assessment interview and physical tests. These were successful and it looks like I will be offered the surgery – possibly in February.
Best wishes, G
Update: Surgery was successful, even there was some compications afterwards. On February 23, George married Mary.
George
:: WHEN THE SAiNTS GO MARCHING iN :: GEORGE HASLAM iN HONOR
KAFE NŮŽKY PAPíR, PRAHA, April 23, 20:00
MiKOLÁŠ CHADiMA - tenor sax, flute
MiCHAL HRUBÝ - tenor sax, flute
MARTiN DEBŘiČKA - tenor sax
JAN FAiX - piano, electronics
JAN FAiX - piano, electronics
JOZEF LÁSKA - double bass, bass guitar, efx
ZDENĚK KONOPÁSEK - drums
SWETJA AUTHOR - midi guitar, theremin
20.10. BOSKOViCE, Prostor, 16:00
GEORGE HASLAM - alto sax, tarogato
VíTĚZSLAV 'ŤOVAJZ' HOLATA - baritone sax
PAVEL ZLÁMAL - tenor sax
JANA VONDRŮ - voix, loops, harmonium
SYLViA BRUCKNER - piano
JOZEF LÁSKA - upright bass, bass guitar, efx
VLADO MiCENKO - double bass
JOZEF LÁSKA - double bass
HYNEK ČEJKA - drums
Subscribe to:
Posts (Atom)