10/07/2013

Ken Hensley & Live Fire na turné s novým albem


Nevím přesně, jak to Ken Hensley myslí s tím posledním turné, ale každopádně se letos opravdu činí. Na jaře vydal své první čistě sólové album Live Tales (Cherry Red Records), natočené v srpnu 2012 na koncertu v domovském Alicante ve Španělsku (mou recenzi CD pro Rock & Pop si můžete přečíst tady). V létě pak vyšel další koncertní záznam, pořízený tentokrát s jeho dlouholetou koncertní kapelou Live Fire během turné po Německu a Švýcarsku na přelomu září a října 2012. Album s jednoduchým názvem Live!! vyšlo u Hear No Evil Recordings jako 2CD (67 + 26 minut) a repertoárem nijak nepřekvapí.
Současně se začátkem aktuálního turné (7. října) vychází na stejné značce nové studiové album s názvem Trouble. Live Fire mezitím změnili sestavu - odešli zpěvák Erikur Hauksson a baskytarista Sid Ringsby. Oba nahradil Roberto Tiranti z italské kapely Labyrinth, který se tedy s Kenem dělí na novém albu i koncertech o sólový zpěv. Jelikož žádná ukázka z desky nebyla zatím zveřejněna, můžete si Roberta Tirantiho poslechnout například na minulém Hensleyho studiovém albu Love & Other Mysteries (2012), kde zpívá jednu skladbu sólově a dvě v duetu s Irene Forniciari. Na YouTube už lze najít také několik záznamů z dosavadních koncertů probíhajícího turné.
Kromě dvou zastávek v České republice (Sportovní hala Kunovice 19. a Retro Music Hall Praha 20. října) se Ken Hensley & Live Fire zastaví i na Slovensku (Blue Note Jazz Club v Novom Meste nad Váhom), kde 30. října celé turné zakončí. Po sedmnáctikoncertním maratónu s kapelou má do konce roku Hensley naplánovanou ještě měsíc trvající sólovou šňůru po Ukrajině a Rusku!



Tohle je jedna z mých aktuálně nejoblíbenějších Kenových skladeb v jeho pěveckém podání. Balada I Did It All je jakousi sumarizací mimořádného alba Blood On The Highway (2007), které lze chápat třeba jako rockovou operu s tématem Hensleyho životního příběhu.



www.ozzyapotkan.cz
www.ken-hensley.com

www.ken-hensley.ru - Zde najdete přepis Kenových odpovědí na otázky návštevníků jeho sólového koncertu v Bratislavě 13. prosince 2012 a také velmi dobrý starší rozhovor z roku 2002.

Předchozí článek na téma Ken Hensley na tomto blogu

9/19/2013

8. Free Jazz Festival Praha 2o13 & more



Nijak nezahálí ani série komorních klubových koncertů Stimul Nights, která na podzim také představí zajímavá jména. Hned 24. září se v rezidenčním prostoru Stimul Nights - Café v lese - představí švédský saxofonista a improvizátor Mats Gustafsson se svým žhavým power jazz triem Fire! Vykřičník v názvu švédského tria není planou chlapáckou nadsázkou, ale vcelku střízlivým náznakem toho, co posluchače čeká. Fire! se pyšní drtivou rytmikou rozvíjející hypnotické, repetitivní figury poučené krautrockem i dubem, nad nimiž Gustafsson spřádá divoké improvizace na saxofon, fender piano a elektroniku. Fire! 27. října pak vystoupí v Café v lese poprvé v Praze Zbigniew Karkowski, jeden z nejvlivnějších současných skladatelů elektronické hudby. Spojuje světy současné skladby a industriální hudby a je klíčovou postavou pro vývoj náročnějších forem noise music. Vaše sluchovody budou rozhodně stimulovány!

www.stimul-festival.cz

9/03/2013

THE PROGRESS ORGANiZATiON / BARNODAJ / PROGRES 2 -- 1968-2021



Brněnští Progres 2 letos oslavili několika velkými koncerty 45 let od svého vzniku. Historie této mimořádně úspěšné kapely už dlouho patří takřka výhradně do rubriky Retro, ačkoli možná ne definitivně.

:: vzdálených světů hlas ::

Prog, progesivní rock. Těžko najít jinou kapelu v Československu, která by tenhle termín na přelomu 60. a 70. let 20. století naplňovala líp než Progres. Tehdy ovšem ještě jako The Progress Organization a s vědomím, že v lednu 1971, kdy natočili své první a na dlouho poslední album Barnodaj, ještě termín progrock vlastně ani neexistoval.

Kapele, kterou koncem roku 1968 založili kytarista Pavel Váně, bubeník Zdeněk Kluka, klávesista Jan Sochor a baskytarista Emanuel Sideridis, učarovali tehdy především stylotvorní Cream ze Spojeného království a Vanilla Fudge ze Spojených států. Váně už měl za sebou cennou zkušenost ze Synkop 61, naší nejstarší dodnes fungující beatové kapely, se kterou dokonce nazpíval na singl její největší hit Válka je vůl. Pavel chtěl ovšem dělat tvrdší a progresivnější hudbu, a proto se, jak sám říká, trhnul. Podobně na tom byl Zdeněk Kluka v Atlantisu s Petrem a Hanou Ulrychovými. Váně s Klukou se nejen po hudební stránce dobře doplňovali. Na začátku předělávali skladby svých vzorů, a brzy začali pracovat i na původním repertoáru. Všichni v kapele byli také výraznými zpěváky a konkurencí jim tehdy v republikovém měřítku byly jen bratislavské Prúdy s Hammelem a Vargou, ačkoli ti byli stylově trochu jinde, a v Praze snad Matadors, Apollobeat s Janem a Petrem Spálenými, Petr Novák s George & Beatovens a Olympic. Flamengo si ještě muselo delší dobu počkat na příchod Vladimíra Mišíka ze sotva vzniklého Blue Effectu, Collegium Musicum a Ursinyho Provisorium byly ve stádiích zrodu. Po několika klubových koncertech se Progress Organization zúčastnili řady výzamných festivalů na Moravě i v Čechách, a koncertem v pražském Radiopaláci v březnu 1970 fascinovali kromě publika i Hynka Žalčíka, nadšence a šedou eminenci domácí beatové scény, který následně zprostředkoval natáčení jejich prvního alba pro Supraphon. Předcházelo mu během roku 1970 ještě trojskladbové EP, či spíše singl na rychlost 33 u krátce existující brněnské značky Discant, které dokumentuje chuť kapely k experimentům. Bezmála osmiminutová kompozice Jana Sochora Klíč k poznání, jedna z prvních skladeb Progres s českým textem, zabrala jednu stranu, na druhé jsou Klukův Snow In My Shoes a jediný zdokumentovaný autorský příspěvek Emanuela Sideridise, nazvaný Fortune Teller. Sochor a Sideridis byli tehdy také nejvytíženějšími zpěváky v kapele.



Trvalo ještě skoro rok od setkání s Žalčíkem, než Progres nastoupil k natáčení v dejvickém studiu Supraphonu. Čtveřice si zatím připravila nové, česky zpívané skladby, otextované převážně Petrem Ulrychem. Mnohé z nich získaly finální podobu vlastně až ve studiu. Pavel Váně: „Nahrávání probíhalo v etapách, a i když to bylo ve velmi dobře vybaveném studiu, bylo to ještě pořád na 4 stopy. Točil s námi velmi dobrý zvukař Petr Kocfelda, režii nám dělal Honza Spálený, který patří takříkajíc k naší krevní skupině, byl už tehdy pro nás osobnost, klidnej a trpělivej, a hlavně nemachroval, jako někteří řežiséři při našem předchozím natáčení v rozhlase. Protože jsme si tam navymýšleli spoustu věcí, dechy, smyčce a sbory, to nahrávání na čtyřstopák probíhalo tak, že jsme byli všichni ověšený spoustou nástrojů. Honza Sochor tam třeba měl mít na začátku cembalo, pak klavír a varhany, ale protože se to všechno jelo v kuse, tak jsem čembalo na záčátku hrál já, pak jsem odehrál pasáž s kytarou, kterou jsem měl na krku, museli jsme to všechno odzpívat zároveň se sborama atd. To už si teď nikdo neuvědomuje, jak se dnešní nahrávání od toho strašně liší.“

A jak se při nahrávání projevoval Hynek Žalčík, uvedený na albu jako producent? „Žalčík přispíval hlavně organizačně, tehdy ještě producent do hudby prakticky nezasahoval. On třeba sehnal zpěvačky z gymplu vedle, které nám nazpívaly sbory – tak se tam ocitly Jana Paulová a René Nachtigalová. Napsal nám taky svůj možná první text pro skladbu Ptáčník.“
Hynek Žalčík přivedl i hráče na dechové nástroje. Progres si hraní s dechy vyzkoušeli už při brněnských koncertech a natáčení EP se členy jazzového orchestru Gustava Broma, na albu se objevili členové různých těles, m.j. spoluhráči Karla Gotta. V několika písních aranžmá spoluvytvářejí sekce trubek a trombónů (a někdy i hobojů a fléten), skladbu Time z druhé, anglicky zpívané poloviny LP, dobarvilo barytonsaxofonové sólo Zdeňka Jareše. Albu se dostalo veskrze vřelého přijetí, když koncem roku 1971 doputovalo na pulty prodejen Supraphonu. V anketě časopisu Melodie bylo vyhlášeno albem roku 1972. Jenže to už oslavovaná kapela prakticky dávno neexistovala.
Už před začátkem natáčení desky, na podzim 1970, se tři členové Progres po zralé úvaze a pod vlivem postupující „normalizace“ rozhodli k řešení ne právě nejradostnějšímu, ale nezbytnému pro zajištění živobytí svých rodin a také získání adekvátní nástrojové aparatury. Sochor, Kluka a Sideridis nastoupili ke kapele zpěvaček Marthy a Teny Elefteriadu, vedené kytaristou Alešem Sigmundem. Váně chytil lano od kamaráda z Bratislavy, baskytaristy Fedora Freša, a na rok nahradil v Collegiu Musicu Rasťa Vacha, který šel studovat. Frešo si dokonce představoval, že mu Váně pomůže v nové kapele se zpěvem, ale k tomu nějak nedošlo. Zato můžete jeho kytaru slyšet na obou stranách slavného EP Hommage a J.S.Bach / Ulica plná pláťov do dažďa, o jehož vydání u Pantonu v roce 1970 se Pavel také zasloužil. Po přátelském odchodu z Vargova Collegia, budoucí absolutní jedničky slovenského progrocku, se Pavel Váně stal na několik let také dělníkem pop music, tentokrát v Praze. S kapelou Atlantis, čítající stále některé spoluhráče Zdeňka Kluky z 60. let, doprovázel sourozence Ulrychovy a Jitku Zelenkovou. Během té doby ještě Progress Organization několikrát vystoupili v brněnských klubech, a naposled pak na 3. Beat Festivalu v Praze roku 1971.

:: POD KRYCÍM JMÉNEM BARNODAJ ::



Po pražské etapě s Ulrychovými se chtěl Pavel Váně spojit v kapele Marthy a Teny s bývalými spoluhráči, jenže Kluka se Sochorem se krátce předtím rozhodli postavit nový soubor pro Boba Frídla. Pavel se tedy znovu sešel aspoň se Sideridisem, který se však po nějaké době rozhodl vrátit s rodinou do země svých předků, tedy Řecka. Nicméně v březnu 1974 došlo k tomu, k čemu prostě dojít muselo. Obě jmenované doprovodné kapely se spojily a tak byla někdejší Pokroková organizace znovu pohromadě, byť s basistou Pavlem Pelcem na místě Emanuela Sideridise. Manažer Oskar Man jim postupně povolil i „Progresovké okénko“ při koncertech, a také tu byl stále příslib natočení druhého alba, vzešlý od Supraphonu po úspěchu debutu. Vedle hraní s etablovanými pophvězdami tak začala kapela (tehdy i se saxofonistou Pavlem Knotkem) pracovat na písničkovém albu Mauglí, přinášejícím poprvé kiplingovské téma ve zpracování básníka Pavla Kopty. Natáčelo se opět až po dlouhé době, v říjnu 1977 opět ve studiu Dejvice. Deska zní aktuálně a zajímavě, i když trochu rozháraně. Nevyrovnané jsou i texty – nejlíp vyznívají ty, ve kterých Pavel Kopta uchopil téma takřka popisně: Váněho Mauglí a Osud patří do zlatého fondu Progres, na koncertech dodnes zní i hardrockové boogie Strach a nezapomenutelný je jediný příspěvek Jana Sochora, jemná balada Prám z trámů. Jistým předvojem věcí příštích je další Váněho skladba Dopis v láhvi se zajímavým aranžmá dechů. Bárka Progres 2 tedy touto deskou znovu vyplula na moře uměleckého vyjádření, byť album vyšlo v roce 1978 pod hlavičkou Barnodaj – anglický název The Progress Organization byl už tehdy pochopitelně nemyslitelný. V době vydání bylo už zas všechno jinak. Všichni až na Jana Sochora se vyvázali z doprovazečského zaměstnání a vrhli se na přípravu něčeho, co neodvolatelně zahýbalo zdejší rockovou scénou.


:: OTČE NÁŠ JSME PTÁCI, PTÁCI VESMÍRU ::

Vzdálených světů hlas z radarů volá nás
Volá nás sluncí stín, Ikarův já jsem syn
Dvaadvacet století řekám zpíval stařec Mráz
Hříchy prvních početí, hříchy Kainů žijí v nás

Pro mě osobně bylo setkání s tímto voláním zcela zásadní, a možná je Dialog s vesmírem právě tím jedním albem, které nejvíc ovlivnilo mé směřování nejen v hudbě. Téma komponovaného pořadu začalo vznikat už během hraní s Bobem Frídlem, když Zdeněk Kluka a Pavel Váně sdíleli hotelové pokoje. Klukova vášeň pro sci-fi literaturu se potkala s autorskou ambicí manažera Oskara Mana, který podněty muzikantů zpracoval do epické podoby. Kluka, Váně a Pelc si pak témata rozebrali, aby začali pracovat na jednotlivých skladbách, a k nim potom Man napsal texty. Během jam sessions v domovském klubu Šelepka našli druhého kytaristu Miloše Morávka z kapely Regenerace (v ní už tehdy působil i Roman Dragoun), ke klávesám vybrali konzervatoristu Karla Horkého s arzenálem moderních syntezátorů a skladatelskými ambicemi. Konečná podoba „rockové opery“ vznikala víc jak rok. Během té doby kapela nazkoušela i paralelní písničkový repertoár, kterým se jakž takž živila při hraní na tanečních zábavách.
V kolektivním vědomí Progres 2 se zrodil také tento modifikovaný a nadlouho platný název kapely. Vazby na brněnskou uměleckou bohému přinesly spolupráci s výtvarníky Borisem Myslivečkem, Janem Dungelem a Václavem Houfem, fotografem Jefem Kratochvílem a kameramanem Karlem Slachem, kteří se podíleli na scénické podobě Dialogu. Režisér Divadla na provázku Peter Sherhaufer se ujal celkové režie provedení. Celá audiovizuální podoba programu přitom vznikla vlastně z docela komického popudu: „Bylo to v době jazzrocku, věděli jsme, že tam budou dlouhý sóla, který třeba nebudou všechny bavit. Řekli jsme si, že aby se lidi nenudili, tak jim k tomu pustíme obrázky,“ vysvětluje Pavel Váně. „Když jsme hráli s Bobem Frídlem, hrozně nám vadilo hrát tři minuty, uklonit se, poslouchat potlesk a tak pořád dokola. Tak jsme si řekli ne, budou tleskat až na konci. A bylo vymalováno,“ doplňuje ke spojení jednotlivých skladeb do celistvého bloku Pavel Pelc. Ptal jsem se obou pánů také na nejsilnější zážitky s Dialogem. Pelc: „Jedním ze silných zážitků bylo, když jsme to poprvé předvedli naživo a zjistili jsme, že to funguje. My jsme rok cvičili něco, co prostě nemuselo vyjít.“ Váně: „Byl to naprostý krok do neznáma. Tvořili jsme rok v podstatě tajně, a neměli jsme skoro žádnou odezvu. Vědeli jsme ale, jelikož moje matka tehdy dělala tajemnici v brněnské činohře, že mezi divadelníky, kteří se na premiéru sjeli z celé republiky se přes Provázek proslýchalo, že to bude zajímavej tvar. A taky že premiéra bude zároveň nejspíš derniérou, protože něco takového nemůže komunista dovolit.“



Nicméně to vše nějak prošlo. Premiéra Dialogu s vesmírem se konala 27. února 1978 v brněnském Divadle na Výstavišti. Dokonce se ji podařilo natočit, záznam pak vyšel poprvé v roce 1993 na značce Monitor společně s reedicemi prvních dvou alb. Se studiovou verzí to také nebylo jednoduché. Když ji krátce po úspěšné premiéře nabízeli v Pantonu, neprošla („Dvojalbum, to má jen Vašek Neckář“). Teprve po víc jak roce a stovce úspěšných repríz se podařilo prosadit alespoň jedno LP s podtitulem „Průřez rockovou operou“ plus doprovodný singl (se zkrácenou verzí Písně o jablku) a trojskladbové EP.
Připomeňme, že termín rocková opera užili nejspíš poprvé v roce 1970 pozdější muzikáloví velikáni Andrew Lloyd Weber a Tim Rice pro své dílo Jesus Christ Superstar, vydané na dvojalbu za účasti Iana Gillana a dalších pěveckých hvězd i výkvětu britských rockových a jazzových instrumentalistů. Zatím patrně nejzásadnější tematický projekt rocku s následnou bombastickou audiovizuální podobou, The Wall jedinečných Pink Floyd, se taktéž v Anglii v roce 1978 teprve rodil a Visací zámci se svým traktorem ještě rejdili ve školních lavicích. Stejně tak Olympic tenkrát teprve startoval svůj maratón v nové sestavě a o ekologicky laděných Prázdninách na Zemi se nezdálo snad ještě ani Zdeňku Rytířovi. A pravda, bylo tu už nepřímo zmíněné Planetárium s Neckářovými Bacily a geniálním Otakarem Petřinou… Zajímavé shody a konvergence, co říkáte?
Ještě jednou oba Pavlové. Pelc: „Já mám kromě té práce na Dialogu nejsilnější zážitek jakožto šťastný skladatel něžné, pomalé Písně o jablku z doby, kdy už jsme hráli Mozek. Vraceli jsme se z koncertu v Ostravě a někdy po půlnoci mi Zdeněk říká: Tam je rozsvícená hospoda, tam mi zastav, já si musím koupit pivo. Zastavili jsme a v té hospodě bylo asi 50 úplně ožralých havířů, Ostraváků, kteří řvali Píseň o jablku. Tak jsem říkal: Přátelé, toto je můj strop. Já už výš nedosáhnu.“
Váně: „Já myslím, že jsme do toho každej vnesli svoje vnímání, i lidi to vnímali každej jinak. Pro někoho to byla taková trošku floydovská věc, i když my jsme Pink Floyd prakticky neznali. Pro někoho bylo zážitkem, že se tam mluvilo o heroinu, a já osobně jsem tam nejvíc cítil podtextové emigrační téma.“ Nutno dodat, že Váněmu, který je v Dialogu hlavním zpěvákem a takříkajíc frontmanem, po roce 1968 emigroval otec, kterého už nikdy v životě nespatřil. Emigrovala i jeho tehdejší dívka a řada kamarádů a přátel.

:: ŽE TVÝCH VLASŮ V NÍ SE DOTÝKÁM ::



Budoucnost už byla. Náš život v pozemské dimenzi je plný paradoxů. Když se Progres 2 chystali po třech stovkách repríz Dialogu k práci na novém programu, už bez Karla Horkého, nastoupil ke klávesám Roman Dragoun, taktéž charismatický zpěvák se skladatelským potenciálem. V roce 1980 vznikla dokonce propagační fotografie nové pětičlenné sestavy, která si na koncertní fungování musela počkat víc než 25 let!
Na dvojici Váně-Kluka, pamatující start kapely v letech 1968 / 69, přišla krize. Pavel Váně situaci vyřešil odchodem a sestavením nové party Bronz, v níž se znovu sešel s Karlem Horkým. Progres pak zůstal na dlouho čtyřčlenný a s obnovenou silou se pustil do další práce. Bylo jasné, že nový program bude pokračováním v nastoupené cestě. Třetí kniha džunglí vznikala podobně jako Dialog s tím rozdílem, že cesta už byla prošlapána jak ve smyslu koncertního provedení, tak gramofonové verze. Skládali všichni z kapely, přičemž velmi podstatný je tu vklad Romana Dragouna, střídajícího se v sólovém zpěvu se Zdeňkem Klukou. Jeho Muž který se podobá odvrácené straně měsíce perfektně navázal na úspěch kultovního Heroinu, neboli Planety H. Bosche II, a také baladičtější Romanův Svět džungle nebo emotivní finále To já se vracím z pera Pelcova patří k vrcholům dvojalba, natočeného ve slovenském Pezinoku a vydaného v roce 1982. Textové stránky projektu, zaměřeného na odcizení moderního člověka přírodě, se po zesnulém Oskaru Manovi ujal zkušený Vladimír Čort, m.j. velký fanda sci-fi. Pavel Pelc: „Při nahrávání v Pezinoku jsme byli okouzleni technikou, na kterou jsme do té doby nebyli zvyklí a také přístupem osazenstva, bylo to naprosto skvostné. Ivan Minárik, který dělal zvukaře, byl velmi vstřícný našim představám, vynikající experimentátor a navíc muzikant.“
Třetí knize džunglí předcházel singl s enigmatickou Dragounovou baladou Že tvých vlasů v ní se dotýkám (později Romanem znovunatočenou na album Otlučená srdce) a na Progres dosti netypickou písní Člověk stroj. „Tu jsme udělali pro Šípa do Hitšarády, kterou vyhrála, takže účel byl splněn,“ říká autor Pavel Pelc.
Když se dvouletý maratón koncertování s Knihou chýlil ke konci, Roman Dragoun a Miloš Morávek, kolegové už z dob předprogresovské Regenerace, se rozhodli  své hudební představy nadále rozvíjet v nové kapele Futurum, do které si vybrali ještě kytaristu Emila Kopřivu ze Synkop a bubeníka Jana Seidla. To je ovšem jiný příběh, ačkoli se s Progres story ještě později protnul.



:: ROZEBRAT, ROZBOŘIT, VYBOURAT ::

Pelc: „My jsme se Zdeňkem osaměli a místo zoufání co dál jsme začali skládat. Rozhodili jsme sítě a hledali kytaristu a klávesáka. Ještě jsme nikoho neměli a Mozek byl už z 80% složen. Laborovali jsme s čtyřčlennou dechovou sekcí, která se nám ale za 14 dní sama od sebe rozpadla, a pak nám bývalý manažer sehnal dva kytaristy, Aleše Bajgera z Ostravy a Petera Peteraje z Bratislavy.“ Bajger ze skupiny Atény, dnešní spolupracovník Vladivojny La Chia, se zapojil i pěvecky, Peteraj měl za sebou několikaleté účinkování ve Vargově Collegiu Musicu.
Měl tehdy Progres nějaký záměr posunout se stylově? „Tehdy už jsme znali Pražský výběr, ne že bychom chtěli znít jako oni, ale chtěli jsme být tvrdší, aby to byl útvar, ale ne jako Třetí kniha džunglí, která je romantická a záměrně rozvláčná. Od Mozku jsme chtěli, aby tam byla dynamika, a zároveň to byly písničky v délce 3-4 minuty. Pak jsme s Vladimírem Čortem vymysleli příběh a spojovací texty na základě sovětského sci-fi autora L.A. Dněprova, ta jeho povídka Maxwellova rovnice nás chytla, přišel s tím vlastně Zdeněk, který ji četl jako první.“
Úderný Mozek se vešel na jedno album, vydané Pantonem v roce 1984. Jaké byly ohlasy v početném táboře fanoušků? „X procentu lidí se líbila spíš ta romantičtější Kniha džunglí, říkali: Na nás už je to moc ostrý… Ale naopak zas přibývali noví fanoušci, takže ten směr byl dobrej a ti dva kytaristé tomu dali velice slušnej odpal.“ (Pavel Pelc). Albu předcházel obligátní singl s vynikajícími skladbami Nech je být a Normální závist.
A přišla Změna. V čem spočívala? „Zdeněk udělal stejnojmennou píseň a v podstatě celej projekt byl tápání. Měl to být návrat k normálním rockovým písničkám, nicméně až tak moc to nevyšlo. Už tam nebyl ten tah. Začal hodně skládat i Aleš Bajger, napsal jednu věc ve stylu tehdy nesmírně populárního reggae, při čemž já jsem se velmi kroutil. Slušně řečeno, byla to stagnace. Ohlasy byly normální, nebyl to propadák, ale sami jsme na pódiu neměli pocit, že takhle to chceme.“ Album Změna vyšlo tentokrát u Supraphonu v roce 1986, a kytaristu Petera Peteraje na něm nahradil Milan Nytra s klávesami.


„Potom jsme se Zdeňkem začali připravovat Otravu krve, dávat dohromady témata. Když jsme je začali zhudebňovat, zjistil jsem, že tomu hudebně nerozumím a asi ani nechci rozumět, nemělo to nic společného s tím, co jsme spolu začínali dělat. Zdeněk tím byl ovšem okouzlen, strašně to chtěl, takže jsem to vzdal, slušně jsem pozdravil a šel domů,“ říká Pelc. Progres / Pokrok byl už tedy vlastně jiná kapela a její parodie na budovatelskou kulturu 50. let s tváří potrhlého kabaretu ladila s dobou Perestrojky. Studiové verze se vlastně ani nedočkala, část nahrávek z roku 1988, vydaných po revoluci na víceméně „posmrtném“pantonském albu, pochází z koncertu, část z nich vznikla jako demo. Mezitím se už vztahy mezi Klukou a Váněm natolik normalizovaly, že v roce 1988, ke dvacetiletí vzniku Progress Organization a deseti letům Progres 2, proběhlo turné Progres Story se všemi dosavadními sestavami kapely.
Pavel Váně se v mezidobí, po praktickém umrtvení Bronzu následkem legendárního článku „Nová vlna se starým obsahem“ v komunistické Tribuně (Bronz doplatil na to, že na koncertech hrál Heroin), stal průkopníkem tzv. heavy folku, nejprve v přiležitostných uskupeních folkových přátel a pak s následným triem Bowle, které v porevolučních dobách dosáhlo i slušného ohlasu v přilehlém zahraničí. Zbývá dodat, že Pavel Pelc se po odchodu z Progres stal nakrátko členem Futura, než Dragoun a Seidl přijali nabídku Michala Pavlíčka a nahradili ve Stromboli emigrovavší Vendulu Kašpárkovou a Klaudia Kryšpína. Miloš Morávek odešel z Futura po prvním albu k Synkopám a pak k melodickým metalistům Kern. Zdeněk Kluka se v porevolučních časech věnoval skládání hudby pro divadlo a reklamu, od konce 90. let potom také originální a velmi úspěšné kapele Čankišou, kterou založil se svým synem.


:: OTOČÍ SE PLANETA, OTOČÍ SE DÉMANT ::

 Pavel Váně: „Když potom přišel v roce 1992 druhý ročník festivalů Comeback, kde mohly konečně svobodně zahrát všechny kapely, který hrály za komančů, mohli jsme už se Zdeňkem natolik vzájemně komunikovat, že jsme se domluvili na rekonstrukci kapely. Povolali jsme do zbraně základní trio, Zdeněk přivedl z vedlejší zkušebny mlaďochy, kytaristu Ivana Manolova a Borka Nedorosta na klávesy. Později jsme čím dál častěji zvali k hostování Romana a v nějakém okamžiku i Miloše Morávka, čímž jsme byli schopni autenticky obnovit dvě naše nejsilnější etapy, Dialog a Třetí knihu džunglí. Krom toho v téhle sestavě zahrajeme i starý pecky a něco z Mozku. Takže pořád hrajeme, chodí hodně lidí a hlavně na nás začali chodit i mlaďoši, což nás velmi příjemně překvapilo, a sami se pořád mlátíme mezi touhou ještě něco natočit a jakousi leností to opravdu zrealizovat.“
Květnových koncertů ke 45. výročí vzniku kapely se nedožil Jan Sochor, který zemřel po dlouhé nemoci 6. února 2013 v Berlíně. Poslední ze zakládajících členů, Emanuel Sideridis, dorazil na pražské i brněnské vystoupení z Řecka.

Co říci na závěr? Pokud sledujete světovou scénu progresivního rocku, víte dobře, že Dialog s vesmírem i Třetí kniha džunglí jsou v této oblasti známy a vysoce ceněny, stejně jako zásadní alba Blue Effectu, Synkop nebo Collegia Musica. Možná se zeptáte, proč jsem jako několik mezititulků v tomto článku použil úryvky z textů, které najdete na sólových albech Romana Dragouna. Vězte tedy, že jednak mi k tématům jednotlivých kapitol prostě seděly, a také je Romanova tvorba, kterou slovy opatřuje převážně jeho letitý přítel a kamarád z dětství Milan Princ, jednoduše tím nejaktuálnějším materiálem z tábora Progres.

Addendum: V roce 2o18 kapela vydala dlouho oćekávané nové album Tulák po hvězdách. 22 čevence 2o21 zemřel baskytarista Pavel Pelc ve věku 71 let. V prosinci 2023 zemřel baskytarista Emanuel Sideridis. 



Volá nás sluncí stín
Ikarův já jsem syn

Diskografie:

THE PROGRESS ORGANiZATiON
Klíč k poznání (EP Discant 1970)
Barnodaj (Supraphon 1971)
BARNODAJ
Mauglí (Supraphon 1978)
PROGRES 2
Dialog s vesmírem (LP+EP+SP Panton 1980)
Třetí kniha džunglí (2LP Panton 1982)
Mozek (Panton 1984)
Změna (Supraphon 1986)
Dialog s vesmírem /live/ (Monitor 1993)
Progres Story 1968-2008 (DVD+2CD FT Records 2008)
Tulák po hvězdách (2LP/CD Indies Records 2018)
PROGRES / POKROK
Otrava krve (Panton 1990)

Autor. Miloš Latislav, foto prevážne z archivu Pavla Váněho
Zkrácená verze článku vyšla v časopise Rock & Pop 8+9 / 2013



8/10/2013

Darkness In A Different Light


FATES WARNING – Reveal new album title, artwork and release date; Announce tourdates!



U.S. Progressive Metal pioneers FATES WARNING have finally returned with their first studio album release in about a decade! Entitled “Darkness In A Different Light”, the album will be released on September 30th, 2013 in Europe and October 1st, 2013 in North America via InsideOutMusic.

“Darkness In A Different Light” is FATES WARNING’s first album of new material since the release of “FWX” in 2004 and also marks the first release for the band’s stellar current line-up of Ray Alder (vocals), Jim Matheos and Frank Aresti (guitars), Joey Vera (bass) and Bobby Jarzombek (drums).

The album was produced by Matheos and mixed by long time FATES WARNING engineer Phil Magnotti, while mastering was handled by Maor Appelbaum at Maor Appelbaum Mastering, California.
The (above pictured) artwork for the album was designed by Conte di San Pietro.



FATES WARNING vocalist Ray Alder checked in with a comment as follows:

"Darkness in a Different Light" is the result of almost two years of very hard work from everyone in the band.
I believe that this line-up is the best that Fates has ever had, and I also think that it comes through in the music on this album. It's been almost nine years since our last studio album and I couldn't be more proud of what we've accomplished here.
We are looking very much forward to playing some new songs for our fans who have stuck by us over all these years. We plan on touring as much as possible for "Darkness in a Different Light" and hopefully we'll hit a few places we've never been...

Indeed, FATES WARNING already have headlining touring runs confirmed for October in Europe and November/December in North America, with further live activity to follow in 2014.
Here are all the dates announced so far:

FATES WARNING European Tour 2013:

SA 05.10.2013 Baarlo (The Netherlands) - Progpower Festival
SU 06.10.2013 Zoetermeer (The Netherlands) - Boerderij
MO 07.10.2013 Aschaffenburg (Germany) -  Colos Saal
WE 09.10.2013 Essen (Germany) - Turock
TH 10.10.2013 Roeselare (Belgium) - Verlichte Geest
FR 11.10.2013 Augsburg (Germany) - Musikkantine
SA 12.10.2013 Pratteln (Switzerland) - Z7
SU 13.10.2013 Brescia  (Italy) - Colony
TU 15.10.2013 Ljubljana (Slovenia) - Orto Bar
WE 16.10.2013 Budapest (Hungary) - A38
TH 17.10.2013 Bratislava (Slovakia) - Randal
SA 19.10.2013 Thessaloniki Greece) - Eightball Club
SU 20.10.2013 Athens (Greece) - Gagarin 205
TU 22.10.2013 Moscow (Russia) - KZ Moskva

FATES WARNING North American Tour 2013:

FR 15.11.2013 Joliet, IL - Mojoe's
SA 16.11.2013 Detroit, MI - Harpos
SU 17.11.2013 Louisville, KY - Diamond Pub & Billiards
MO 18.11.2013 Cleveland, OH - Peabody's
WE 20.11.2013 Toronto, ONT - Mod Club
TH 21.11.2013 Poughkeepsie, NY - The Chance
FR 22.11.2013 Hartford, CT - Webster Theater
SA 23.11.2013 New York, NY - The Studio @ Webster Hall
SU 24.11.2013 Clifton, NJ - Dingbatz
TU 26.11.2013 Amityville, NY - Revolution
WE 27.11.2013 Reading, PA - Reverb
FR 29.11.2013 Springfield, VA - Empire
SA 30.11.2013 Spartanburg, SC - Ground Zero
SU 01.12.2013 Atlanta, GA - Masquerade
TU 03.12.2013 Houston, TX - Scout Bar
WE 04.12.2013 San Antonio, TX - Backstage Live
TH 05.12.2013 Dallas, TX - Trees
SA 07.12.2013 Phoenix, AZ - Rocky Point Cantina
SU 08.12.2013 San Diego, CA - Brick By Brick
TU 10.12.2013 Los Angeles, CA - The Whisky
WE 11.12.2013 San Francisco, CA - DNA Lounge
FR 13.12.2013 Portland, OR - Hawthorne Theater
SA 14.12.2013 Seattle, WA - Studio Seven

More details about “Darkness In A Different Light” will follow in the coming weeks…

FATES WARNING Line-Up:
Ray Alder – Vocals
Jim Matheos – Guitars
Joey Vera – Bass
Bobby Jarzombek – Drums
Frank Aresti – Guitars



 FATES WARNING Online:
INSIDEOUTMUSIC online:

Free InsideOutMusic digital sampler:

6/12/2013

Is this the end of the beginning ?

Official video from new BlACK SABBATH album "13".
Directed by Peter Joseph,  author of the ZEiTGEiST documentary movies.



5/19/2013

Myshkin's Ruby Warblers featuring Mat Martin will play two concerts in Prague



Wonderful band from Portland, Orgeon, US, MYSHKiN'S RUBY WARBLERS will play in Prague - on Saturday, June 8th at Habrovka Festival, and then on Sunday, June 9th at new friendly place in Prague Old Town, the FreeMasonic Club. This cellar space with great sound conditions in Týská street, just 5 minutes from Old Town Square, reveals to be really a place to discover for rock, jazz and related live music in Prague center!



More music to check in the beginning of June: 

5/05/2013

wakushoppu @ café v lese

may 7th, café v lese, 2o:oo

impro series continues

kora et le mechanix
naru tigama

www.cafevlese.cz



wakushoppu.blogspot.com

4/26/2013

avantgarde


I found this gif picture on some free jazz forum and it is probably Mats Gustafsson captured in his playing ecstasy :-) Check his complex website for music, activities & more.

Black Sabbath new studio album "13" and first single



I think new Black Sabbath studio album 13 is going to be a classic in the way of their first six offerings. With Ozzy Osbourne, Tony Iommi, Geezer Butler and fresh drummer Brad Wilk (Rage Against The Machine), perfectly and patiently produced by Rick Rubin.



BLACK SABBATH online - #1 Sabbath Fan Site

Kilimanjaro DarkJazz Ensemble @ MeetFactory, Prague

Kilimanjaro DarkJazz Ensemble (nl)
čtvrtek / thursday 2. 5. 2013 20:00 MeetFactory, Praha


The Kilimanjaro Darkjazz Ensemble is a project meant to compose soundtracks for silent movies founded in 2000 by Jason Kohnen (Bong-Ra) and Gideon Kiers. Few years later band grown into a sextet and released three albums, which gained attention of fans and critics alike. Their music is a dark jazz fluently intermingling with ambient and unsettling electronical sounds; exhausting soundtrack from a noir movie completed with an extraordinary voice of Charlotte Cegarra. The ultimate sound of the night. First time in Czech republic: May 2nd @ MeetFactory, Prague. Pre-sales 400 czk / €16 available soon, door ticket 490 czk / €19.50.

www.facebook.com/darkjazz
www.last.fm/event/3514249
www.songkick.com/events/15684084
www.meetfactory.cz
www.kyeo.net

4/19/2013

4/11/2013

Martin Brunner Trio & Epoque Quartet: Morning Walks!!!

Crossover projekt se smyčcovým kvartetem podruhé v Jazz Docku! Pro všechny, kdo se nedostali na vyprodanou premiéru!!! 
Morning Walks je cyklus skladeb pro jazzové trio a smyčcový kvartet. 

Hrají Martin Brunner Trio a Epoque Quartet.


Martin Brunner, piano

Rastislav Uhrík, kontrabas
Tomáš Hobzek, bicí


11.3. Jazz Dock Praha -- 4.4. JazzFest Brno -- 26.4. Divadlo 29 Pardubice

4/09/2013

listen to new soft machine legacy at bandcamp




www.moonjune.com





3/24/2013

Signals from Arkaim


Signals from Arkaim is a netlabel formerly based in Prague, it is focused on all kinds of independent, experimental and other ways of illogical music under Creative Commons License.


>> Blog was also added to Neighbourhood blog list in right side pannel <<

15/04/2013  Vážení přátelé,
na netlabelu Signals from Arkaim máme opět dva nové výživné tituly.
Nahrávku Misogi by šlo charakterizovat jako radikální nehudbu v podání smíšeného nesboru, pro každého otrlého posluchače tedy rozhodně představuje slušnou výzvu.
Dnes jsme publikovali také první dlouhohrající kolekci nahrávek kapely The Pololáníks. Tento improvizační elektro-akustický kvintet je stále viditelnějším fenoménem na domácí avantgardní scéně, o čemž mimo jiné svědčí například i letošní nominace na cenu Vinyla (objev roku 2012). Nyní nám nabízejí vybrané momenty ze svých koncertů z let 2011 - 2013, na natáčení studiového alba se ale The Pololáníks prý již chystají také, takže se máme na co těšit.
Stahujte a poslouchejte dle libosti.
Pěkný den
SFA

3/10/2013

Czechoslovak Comebacks in Prague again

40th Anniversary tour remembering Kuře v hodinkách, the only album of legendary Czech group   FLAMENGO (reissued earlier this year) is coming to its conclusion. Flamengo singer Vladimír Mišík with his current band Etc... plus Flamengo mates Pavel Fořt (guitar) and Vladimír Guma Kulhánek (bass guitar) will perform number of 40 years old songs at two concerts in Palác Akropolis, on November 12th and 13th.

Other much remembered album of 1972, Zelená pošta (aka Green Post), is studio-based cooperation of Slovak singer /songwriter PAVOL HAMMEL with his former bandmate, composer, keyboard player and a true musical genius MARiAN VARGA. Album was never performed live in its entirety until this year's autumn, when a special concert was held together by organisers of Konvergencie Festival in Bratislava (in the end, there were three more concerts due to enormous interest). Promoters of United Islands festival in Prague made their part in bringing Zelená pošta to Czech stage, in Archa Theatre, Prague on November 21. Together with Hammel, Varga and his band COLLEGiUM MUSiCUM, there will be also Czech guitar maestro RADiM HLADíK (of Blue Effect), who played 2 solos on original album. Collaborations of Hammel-Varga-Hladík triumvirate continued further on occasionally, so along entire Zelená pošta, songs from newer critically acclaimed albums like Na II.programe sna (1976) or Labutie piesne (1993) will be performed hopefully. As November concert is nearly sold out in advance, organisers announced one more Prague date for Zelená pošta on stage ---  MARCH 13th.2o13.

Read more about mentioned concerts here (in Czech), and more about Kuře v hodinkách album here (in English)

Zelená pošta - Pávi ples (Peacock's Ball)


Collegium Musicum - Street Full Of Raincoats (Live 2010)




Kubo Ursiny & Provisorium - Vagon Club, Praha, 21.11.

FreeMasonic Club in Prague Old Town opening March 15th


March 2013 programme: 

15.3. Stonefree CZexperience (Jimi Hendrix Tribute USA/CZ)
           official opening – free entry
16.3. Geoff Tyson Band (USA/CZ), Andezit (CZ)
19.3. Matěj Ptaszek & Dobré ráno blues band 
22.3. Bluesjade 
28.3. J.H.Krchovský & KRCH-OFF band
29.3. Pink Floyd Acoustic Duo, Revolver 66 (USA/CZ)
30.3. Tritonus Priest, Primator Dittrich

Screening of music and concert movies other days - free entry.




Thursday March 21, 9 pm --- RED BARON BAND:

Jan Holeček - vocals, keyboards, bass (also with Luboš Andršt, Energit, KuHoRaKo)
Paul Kowacz - guitars, vocals (also with KuHoRaKo)
Radek Horník - drums